Já už budu poslušná

Já už budu poslušná

 

Je večer. Stojím nad postýlkou a domlouvám rozpustilé dvouleté dceři:
„Kláro, to není hezké, co děláš! Už je noc a ty pořád vylézáš z postýlky a nechceš spát.“
Chci ji motivovat vlastním příkladem a vítězoslavně k ní dál promlouvám: „Není dobré neposlouchat. Já se snažím poslouchat a dělat to, co je správné. Je to radost. Já už chci být poslušná.“

A dcerka mi bezelstně svým vysokým zpěvavým hláskem odpoví: „Já ne. Já chci meloun!“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *