Usilujte o přesvědčení ve všem, co děláte! Jinak jste mrtvé loutky nebo prodejní žoldnéři! V říši Boha na Zemi má být mrtvé a líné vyloučeno a nebude to mít již právo na bytí; neboť bezcenný před Božími zákony je člověk, který zůstává pouze přidružencem jakéhokoli druhu. –
Dívejte se kolem sebe, abyste se mohli na všem učit. Každý den a každou hodinu je vám k tomu dávána příležitost. Pozorujte dění ve všech zemích. Masy, které se nejprve po dlouhá léta v různých stranách špinily a potíraly, dokonce spolu skutečně násilně bojovaly a dohnaly to až k vraždám, jdou někdy přes noc společně zpívajíce a mávajíce pochodněmi radosti ulicemi, právě tak, jako by už roky byly věrnými přáteli. Přes noc. A to jen proto, že si jejich vůdcové jednou podají ruce za nějakým účelem. Kde najdete v takových věcech osobní a skutečně pevné přesvědčení, kde je vůbec nějaké přesvědčení! Schází. Je to cituprostý společný pochod mnoha tisíců, kteří jsou kvůli tomu pro to velké bezcenní. Na takovéto půdě nikdy nemůže vzniknout říše, která se zachvívá v Božích zákonech. Nemůže se proto ani nikdy tímto způsobem uzdravit.
Když spolu strany bojují a tento boj vychází z přesvědčení, je zcela nemožné, aby ke sjednocení došlo bez změny přesvědčení a cest. K tomu však nedojde za několik málo hodin. Kde se to přesto může stát, tam určitě nebylo přesvědčení, nýbrž mohl takto zapůsobit rozhodujícím způsobem pouze jeden jednotný cíl: získání moci! To jediné se bez zábran prosazuje přes všechno a jde také přes mrtvoly, pokud to nejde jinak. Ale při tak násilném spojení to v sobě už od začátku nese také nedůvěru, která druhého stále podezíravě sleduje, a pak už zbývá jen málo času na hlavní věc: blaho lidu, který k nim pln nadějí pohlíží.
Takovéto lidi bez pravého přesvědčení lze velmi snadno opět odvést od směru, který jim přinesl sjednocení. Není na ně spolehnutí, jaké spočívá ve vlastním přesvědčení! Stačí jim příval slov v bezobsažných řečech, aby se jimi opili. Avšak v opojení nespočívá zdravý čin.
S takovými lidmi nemůže nastat výstavba, která je schopna odolat bouřím! Není to nic jiného, než jako když za doby Ježíše volaly masy: „Hosana!“, a několik hodin poté už: „Ukřižuj ho!“
Kde však přesvědčení tvoří základ jednání, činu, tam se to nemůže stát; neboť přesvědčení pochází z vědění a vědění dává vytrvalost a trvání, dává neotřesitelnost a vítěznou odvahu, protože pravé vědění pochází z prožití.
Nositelé kříže Grálu však mají vědění.
Z toho se má zvednout vlna síly a rozlít se přes celé lidstvo na Zemi. Nezadržitelnou mocí musí tato vlna s sebou strhnout všechnu strusku, která ještě lidem znemožňuje probuzení k poznání. Staňte se proto silnými, abyste společně s velkou očistou, která nyní tlakem Světla probíhá, byli schopni dát lidem sílu k novému vzkříšení! Neboť těžké bouře musí udeřit do duší, aby se v bolesti a nouzi změnily, aby se očištěny vzkřísily, nebo zašly!
Avšak učte se a zrajte přitom vy sami, abyste získali přesvědčení! A podle druhu přesvědčení se rozhodne, kdo může být zachráněn a kdo musí zůstat navždy vyloučen z budoucí Boží říše; neboť přesvědčení je současně také plodem chtění!
Teprve síla přesvědčení činí člověka živým ve stvoření, tedy plnohodnotným! Uschopňuje ho zformovat díla, která musí být brána vážně a která nejsou lehce pomíjivá.
Proto jsem volal k lidem v předmluvě mého Poselství, že víra se nyní musí stát přesvědčením!
Pro všechny je k tomu teď nejvyšší čas. A protože přesvědčení z vědění přichází opět jen v prožívání, bude člověk nyní násilím ostře tlačen do vnějšího prožívání všeho toho, co doposud vytvořil ve formách, aby tím jasně poznal v bolesti a radosti, co zformoval správně a co bylo nesprávné v myšlení a cítění v průběhu jeho bytí. –
Nositelé kříže ve všech zemích budou v největší nouzi pro pozemské lidi platit za ukazovatele směru, jimiž se mají řídit. Nemůžete na tom nic změnit; neboť takové je určení. Avšak běda vám, pokud pak na vás najdou chyby! Běda vám kvůli vám a kvůli lidem! Proto nepromeškejte čas k potřebnému zrání. Lidé sami by své zklamání hořce na vás pomstili. Buďte bdělí a silní! – – –
Nová říše má nyní nastat zde na Zemi! Boží říše, jak bylo lidem zaslíbeno ze Světla! Ta však nepřijde s mírným ševelením jako odměna současnému lidství!
Jak velmi se mýlí domýšliví věřící, kteří už dlouhou dobu se slastným rozechvěním myslí na Boží říši na Zemi, v pyšném sebevědomí, že si ji budou smět vychutnávat jako vyvolená Boží dítka, protože podle svého mínění věří ve svého Vykupitele, který pro ně zemřel a přitom na sebe vzal jejich hříchy. Tak jako si poslušné dítě zvykne, že je velmi často odměňováno sladkostmi, tak myslí na příchod této Boží říše sem na Zemi. Při této myšlence jim před očima nejasně tane sladký sen, poklidné bezpečí ve věrné ochraně Boha, který je zahrnuje svou láskou z radosti, že v něj věří! Který je tím odmění, protože svou víru v něj veřejně vyznávali a nikdy se za něj před lidmi nestyděli. Jaká nevýslovná pýcha spočívá v tomto názoru!
Jen pečlivě a ostře zkoumejte, lidé, a shledáte, že většina všech křesťanů je skutečně taková, a ne jiná! Není to přitom vůbec přehnané, jakkoli smutně to zní.
Avšak Boží hněv velmi tvrdě zasáhne tyto samolibé! Jsou slizkým močálem, jemuž se člověk s hnusem vyhýbá. Zasáhne právě všechny ty, kteří se v současnosti v pýše naparují jako vyvolená a věrná Boží dítka.
Boží říše však klade velké požadavky na lidstvo a přináší práci v nejbohatší hojnosti! Je to opak toho, jak si to věřící církví vysnili! Ta nejtěžší práce však přitom člověka čeká na sobě samém! V tom má hodně co napravovat, pokud chce vůbec setrvat. Chci z vás sejmout pásku, abyste tyto pozemské lidi nyní poznali ve vší jejich záludnosti, protože máte spolupomáhat v této hrubé hmotnosti, spolupomáhat na vítězství Světla, které samolibou, a přitom však tak zlomyslnou havěť vyhubí. Neboť jen havětí to lze ještě nazývat, nikoli už lidmi!
Avšak kdo z vás stojí pevně a kdo je bdělý k boji proti celému lidstvu a proti temnu, které je obklopuje!
S dobrými úmysly a ochotně, jen ještě příliš houževnatě a příliš strnule zakusujete se do každodenních drobností, čímž si sami kladete do cesty překážky, takže budete schopni vykonat sotva ten nejmenší díl toho, co ve skutečnosti vykonat máte a vykonat musíte. Každý jeden z vás je ještě velmi pozadu, protože se kvůli všem maličkostem nedokáže harmonicky zachvívat ve velkém!
Staňte se pružnějšími a svobodnějšími v každodenním působení a upínejte svůj zrak a cítění stále a bez přestání pouze na to velké! Nesetrvávejte až příliš křečovitě ve zdržující tvrdošíjnosti. Nesmíte se učinit lidskými strojovými součástkami, nýbrž musíte se stát živými, velkými a svobodnými! Kde vám chtějí bránit vaše chyby, tam okamžitě hledejte nové cesty, které pro vás budou snazší; takto nakonec přece dojdete na místo, jehož musíte dosáhnout!
Uvidíte, že harmonii pak nebude tak snadné rozbít! Nechte padnout všechno strnulé vůči vašim bližním, staňte se v tom živými a pohyblivými! Povolte přechodně, kde to vypadá, že se něco nedaří, avšak nikdy přitom nepouštějte otěže z rukou! To, co odporuje, nakonec s trochou šikovnosti už přivedete tam, kde to má být. Dobrý jezdec nikdy nemusí koně ztrhat do krve, aby prosadil svou vůli, když rozumí tomu, jak zacházet se zvířaty. Jen se musí napřed on naučit rozumět zvířatům, když je chce ovládat! Jeho strnulost by měla za následek pouze vzpurnost nebo takovou poslušnost, která v každém okamžiku může opět selhat. Sedí pak na sudu se střelným prachem, místo toho aby jej kůň nesl s láskou a opatrností!
Neochvějná je ve skutečnosti ta vůle, která vede k cíli, i když musí měnit své cesty, a ne taková, která svůj cíl nechá rozbít vlastní strnulostí. Jedině vytrvalost vede k cíli, nikoli strnulost. Strnulost je vždy nesprávná, protože je nepřirozená a také nestojí v souladu s prazákony stvoření, které podmiňují pohyblivost. Každé strnulé lpění je prkennost, která nepoznává jiné schůdné cesty, a proto také překáží jeho bližním v usilování vpřed. –
___________
Abd-ru-shinova přednáška z nového českého překladu knihy Napomenutí, která je k dostání v našem obchodu.

Překlad je chráněn autorským zákonem.