Volání se žene vesmírem! Nastává velké vzkříšení a se hřměním následují nyní údery těchto světových hodin, které vám zvěstují dvanáctou hodinu, a s ní uplynutí současné doby se vším, co se v ní událo. –

Zúčtování! Pojem, který se stal formou, uhání za tímto prvním voláním k probuzení, po cestách nyní vysoce vybičovaných vzájemných působení, a s netušenou rychlostí stane před každým tvorem, s chladnou věcností, neúprosně; neboť za ním a v něm je živoucí zákon, poskytující ty plody, jejichž setba vznikla v bytí jednotlivce.

Tak je nyní také každý člověk již obklopen jemu ještě neviditelným sevřením, takže nemůže vpřed ani vzad a musí přijmout, co pro něj na základě jeho chtění a činů vzešlo ve velkém skleníku stvoření!

Přijmi mzdu, ó člověče, kterou si zasloužíš!

Je jen málo dobrých plodů, kterých se ti při tom dostane; neboť nevážil sis a zraňoval svátost, jež ti nepochopitelná milost Boží dala jako pevnou hůl na pouť, kterou ti Bůh kdysi umožnil jako splnění tvé úpěnlivé prosby! Bylo to poznání ve vyciťování jeho vznešené vůle, která jediná zaručuje stvoření další trvání, protože ono stejně jako ty vzniklo z ní!

Ke tvé spáse je tato vůle, ke tvé radosti, tvému štěstí; neboť nic jiného nespočívá ve vůli toho, kdo ti láskyplně poskytl vědomí vlastního bytí. Stačilo ti jen držet se drah, které ti zákon vůle ve stvoření už urovnal jako dar, aby tě vedly ke všem blaženostem, které v sobě vědomí bytí nese!

Avšak ty jsi prolomil v lehkovážném jednání ochranné valy, které s tebou vznikly v zákoně, zbořil jsi je se svéhlavostí a domýšlivostí, rouhavě jsi ještě postavil své malé chtění nad zákon, který spočívá v Boží vůli. Ten tak nyní musí, namísto toho, aby tě chránil a pozvedával, v tobě zničit vše, co opustilo Bohem chtěnou dráhu!

Je jen málo lidí, kteří tyto dráhy neopustili!

Ze všech těch, kteří kráčí mimo ně, jsou mnozí však jen obětí těch, kdo prolomili ochranné valy. Nechali se v lidské důvěře odtáhnout stranou, z cesty, která vede ke světlým výšinám, a už nevědí, jak by se vrátili, nýbrž bloudí sem a tam hledajíce v nízkém křoví lidských názorů, aniž by z něj nacházeli správnou cestu.

Proto jděte nyní vy, kterým jsem už poskytl cestu ve Slově! Vyjděte ven, objasňujte a vykládejte mé Slovo všem vážně hledajícím ve Světle Pravdy, jehož paprsky vás přitom budou doprovázet; neboť čas k tomu je zde!

Počínají zářit ranní červánky pro zaslíbenou říši tisíce let! Mají nyní zářit všem národům prostřednictvím bohatě obdarovaných, kteří jako znamení svého přesvědčení nosí kříž Pravdy!

Už nebude dlouho trvat, a lidé se budou úzkostlivě ptát na kříž v naději, že nyní prostřednictvím vás budou moci najít to, co v sobě nese pravou pomoc a vytrhne je z drtivého zoufalství, vyzvedne je z rozvalin pyšných nadějí, které vkládali do pozemských lidí a jejich dovedností!

Když se všechny opory nyní mezi národy náhle zhroutí, ztratí se víra v moc peněz, důvěra ve vědění rozumu, a především ještě vyhasnou také poslední odlesky zdání lidské důstojnosti, pak… pak přišel váš čas, nositelé svatého kříže! Budete zvěstovat, budete muset zvěstovat Pravdu, které se vám dostalo; neboť lidé to od vás budou očekávat, budou o to prosit, budou to požadovat, kdybyste chtěli váhat!

Buďte proto nyní připraveni! Doba vám přivede lidstvo blíže! Přijde to pro vás prostřednictvím vysokého duchovního vedení jako by samo od sebe. Když se tomuto proudu nebudete vyhýbat, splníte svou povinnost! Přistoupí to k vám. Buďte odvážní, hrdí a svobodní! Nemáte se žebravě ucházet o přízeň lidí, nýbrž pouze dávat tam, kde se o to prosí!

Velikonoce mají nyní nastat pro lidské duchy zde na Zemi! Proto musíte být na svých místech!

Lidé k vám brzy přistoupí. Všichni ve vás budou chtít vidět bezchybné pozemské lidi! Budou to chtít přátelé i nepřátelé! Nejostřejší protivníci svatého Slova budou navzdory tomu od vás mnoho očekávat, více než kdy bylo dosud od lidí očekáváno. Toto je živý zákon!

Chci vám k tomu dát pravidla, jimiž se musíte řídit, pokud se vaše bytí má v budoucnosti stát požehnáním, jak je to určeno ve vůli Boží.  Dodržujte tato pravidla; neboť jsou pro vás přikázáním! Přísné dodržování přinese vám radost a vítězství, lidem to však bude ke spáse! Později budou na vás pohlížet s díkem. Živým příkladem máte se stát pro vzestup z tohoto zmatku!

Jako první vám k tomu dávám přikázání, abyste v sobě znovu probudili smysl pro krásu, který ve vás spočívá už od začátku a který jste rouhavě zasypali! Bude vám neocenitelnou pomocí k osvobození se v duchu a ke vzestupu samotnému! Nepodceňujte jej! Spočívá v něm větší hodnota, než se domníváte! Řiďte se jím a brzy poznáte v prožívání, jak podporuje každého na stupních jeho bytí! Nejprve musíte bezpodmínečně příkladně pozemsky žít, pokud chcete splnit svou úlohu, kterou jste obdrželi a kterou jste na sebe ve svobodném chtění vzali prosbou o kříž!

Příkladně pozemsky žít však znamená být přirozený! Tak, jak vám to stvoření ukazuje, tak, abyste se do něj vřadili a nedleli v něm jen jako karikatury. Jako vodítko pro Bohem chtěný život zde na Zemi vám byl darován smysl pro krásu, který pochází z čistého cítění. Toto cítění nese v sobě vzpomínku na světlé výšiny, kde je krása samozřejmostí! Neboť Světlo a krása se vůbec nedají oddělit. Jsou jedním! Když chcete nyní přinést Světlo na tuto Zemi, musíte přinášet krásu. Krásu ve všem, co děláte!

Co jste však doposud považovali za krásné, to byly z největší části výtvory rozumu, vymyšlené a zformované lidmi, kteří stavěli pouze na vašich slabostech, chtěli je dráždit, aby tím pro sebe získali pozemské výhody. Aby získali peníze nebo sympatie. Všechno se zakládalo na vypočítavosti. Přitom ani stopy po pravé kráse! Jen dráždění smyslů nejrůznějším způsobem.

Každé dráždění je však rozumem chtěné podněcování, které nikdy nemůže pozvedávat vzhůru! Je lákadlem pro nějaký účel. I kdyby to bylo jen k nákupu nějaké látky nebo oděvu.

Už jste si zvykli na to, že se u toho přizpůsobujete cizím názorům, přebíráte je a stáváte se tím obětí cizí vypočítavosti, která vás stále více mate a ponižuje; neboť jste s tím ochotně odevzdali kousek svobody a se svobodou také vlastní právo na smysl pro krásu. Mylně se domníváte, že při nákupu máte ještě svobodu v rozhodnutí volby. Jste však přitom omezeni zcela určitým počtem toho druhu, který jiní vytvořili jako „módu“, a to navíc jen pro zcela určitou dobu!

Tak jste odevzdali svá práva, která vám měla poskytnout velkou oporu, odložili jste na svých poutích tu hůl, která vám měla být silnou oporou a ochranou proti nepravému, s níž byste okamžitě museli poznat pokřiveniny, které jsou vám vábivě předhazovány, které však s pravou krásou nemají nic společného.

A jeden krok s sebou přináší další. Druhý krok vás brzy odvrátil od přirozenosti ve vašich pohybech! Staly se neohrabanými a vyumělkovanými, čímž ztrácely stále více na kráse i síle.

Vždyť se snažíte přizpůsobit oděvům namísto toho, abyste oděv utvářeli podle sebe. Podívejte se na své držení těla! Věnujte pozornost svým krokům, pohybům rukou! I zde již panuje rozum, neboť vše je strojené, jednostranné. Zcela zřetelně je vidět chtěná pozornost vždy na jedno místo! V tom se okamžitě ukazuje činnost a panování rozumu!

Ten je schopen se zaměřit vždy jen na jednu část těla. Jedno místo proto také vždy velmi ostře vystupuje do popředí při každé činnosti pozemského rozumu, a to podle toho, na kterou část se rozum zrovna zaměří. Tak také v pohybech těla. Jednostrannost však ruší harmonii celku! A tím také krásu!

Nechte v tom jednou znovu plně uplatnit cítění, a poznáte, jak tělo poté v pohybech tvoří celek. Všechno pak přispívá současně k provádění toho či onoho úkonu, čímž je přirozeně dosažena souhra pohybů. Jako ladnou hru provádí celé tělo vše, co cítění chce. Je to mnohem svobodnější, přirozenější a nenucenější.

Mějte stále na paměti: Rozum nutí se soustředit vždy jen na zcela určité místo, což okamžitě ničí souhru a harmonii. To je drezura, kterou si člověk sám ukládá, ale nikoli hrdé, svobodné jednání.

Nechte proto v sobě jako první znovu probudit cítění pro krásu přirozenosti! Neboť je to velká pomoc pro udržení přímé cesty ve stvoření, která nikdy neselhává a nikdy vás neuvede v pochyby. Co jste se však v tom již nahřešili! Jako blázni jevili se lidé ve svém počínání tomu, kdo si ještě zachoval zdravý smysl pro krásu nebo jej v sobě znovu nabyl!

Se zděšením budete už za několik málo let myslet na to, jak to dnes a v uplynulých staletích bylo.

Jak žalostně vypadáte při pohledu ze Světla, se kterým jste přece měli zůstat úzce spojeni! Vždyť vůbec netušíte, jak velmi vás selhání právě v tomto znehodnotilo před všemi tvory. A byl to pouze člověk jako jediný mezi tvory, který zašlapal velkou oporu, aby sám sebe učinil směšným. Právě on, který se měl stát korunou následného stvoření, a podle svých vloh se jí také stát mohl!

Nyní je čas odložit chyby!

Stůjte jako skála v rozbouřeném moři! Nemáte se čeho bát, když se budete řídit zákonem krásy! A každý se jím může snadno řídit, jen když se konečně bude snažit naslouchat sám sobě.

Proto se máte také vždy podle toho oblékat. Nenechte se vést módou, která se všem lidem, zejména snáze k tomu náchylnějším ženám, snaží vtisknout zcela určitý jednotný otisk! V barvách i střihu!

Už to je nesprávné! Kde tu zůstává živost, která má spočívat ve stvoření! Nechte konečně uplatnit svůj osobní vkus! Prosaďte jej, každý sám pro sebe! Brzy tím rozboříte všechno šablonovité kolem vás, protože to jedinečné osobní, které ve vás znovu povstane, s sebou nese sílu a zákon stvoření!

Lidé by se ani navenek neměli jevit jen prázdnými formami, neměli by být tak jednotně odění, nýbrž také v tomto by měli svou vlastní osobnost přivést k vyjádření a životu, zcela podle svého vlastního založení! Také podle postavy a podoby! Právě v tomto má zaniknout napodobování. To přináší zastavení, kráčení vzad a nakonec ochromující lenost vašeho ducha! Není se co divit, že mnohé pravé umění se v tom muselo zadusit. –

Vaše formy jsou s vaší bytostí jedno; neboť vnější formy se utvářejí podle vaší bytosti, musejí být vyjádřením vaší bytosti! Z tohoto důvodu nechť je také pro vás nyní vždy určující jedině váš osobní vkus, a nikoli móda! Tím také váš zevnějšek v barvě a druhu oblečení přilne k druhu vašeho ducha, čímž konečně budete každý za sebe působit jako celek a přinesete do svého okolí oživení.

Také je nutné, aby se každý dále vyvíjel ve formě vyjadřování v řeči a v mluvení samotném.

Pro člověka, který je jako nejvyšší tvor v tomto následném stvoření také jeho korunou, není žádná omluva, když se neovládá, je jakýmkoli způsobem ledabylý a nepoužívá celou svou sílu, aby k největší kráse rozvinul, co mu bylo kdysi dáno jako svěřený statek!

I ten nejchudší mezi všemi chudými má povinnost a také možnost ovládat se ve způsobu vystupování, formě vyjadřování a řeči! Stojí ho to jen vážné chtění a trochu námahy, jinak nic!

Je to opovrhování Božími dary, když se člověk jeví hrubý a nevychovaný a uráží tím každý smysl pro krásu. Takovým člověkem má být v budoucnu ve vzájemném účinku také opovrhováno, protože se neprojevuje jako člověk, jako koruna tohoto stvoření.

Rozvoj krásy ve všech věcech, až do nejmenších drobností, je uctíváním Boha a děkovnou modlitbou činem!

Spočívá v něm mnohem více, než si dnes myslíte, a dává záruku pro mír, harmonii a štěstí!

Zušlechťovat se máte, ne se měnit napodobováním. Co ve vás spočívá, má přijít k nejkrásnějšímu rozkvětu! Jinak nezůstanete sami sebou. V každém člověku je však jiná velká hodnota, která má nyní také zevně dojít k vyjádření v barvě a formě jako u květin.

Kdo se podrobuje módě, ukazuje již tím lenost svého ducha, přejímá cizí chtění, jen aby sám nemusel naslouchat svému nitru, aby z něho čerpal, co je pro něj vhodné.

A za vším tím, co se počítá k módě a k podobným zvykům, nečíhá nic jiného než lačnost po bohatství těch, kdo využívají ješitnost a duchovní lenost svých bližních k tomu, aby získali ještě více pozemských statků.

Dejte si námahu a vážně se nad tím zamyslete! Každý se má stát umělcem ve vlastním vkusu, který je osobní jedině pro něj! Nikoli pro jiné. Tím začnete opět probouzet pravý smysl pro krásu, aby byl znovu vzkříšen a stal se vám velkou pomocí na poutích říšemi tohoto stvoření. V každé úrovni budete tuto pomoc potřebovat, abyste se jí přizpůsobili a sami se přitom rozvíjeli. Žádná úroveň není stejná jako druhá. A přesto je každá sama za sebe krásná! –

Jako je to u úrovní stvoření ve velkém, tak to má být také s každým jednotlivcem! Nikdo není zcela stejný jako druhý! Proč to chcete zevně zakrýt napodobováním? Staňte se přece jednou takovými, jací sami jste, staňte se však takovými cele! A snažte se všechno stávající neustále zušlechťovat. K tomu vám může být oporou jen smysl pro krásu! Má mnohem větší hodnotu, než si myslíte! Činí vás samostatnými a svobodnými! Stejný druh se pak sám od sebe dá dohromady. Také k tomu ukazuje a usnadňuje cestu, když následujete volání smyslu pro krásu! Žena nechť jde také v tomto znovu napřed! –

Ještě druhou radu vám chci do budoucna dát: Kdykoli se vás bude někdo ptát na hodnotu a bezcennost rozličných hnutí nebo sdružení, nikdy do toho nezacházejte, i když poznáte bezcennost! Vy sami máte živé Slovo! Mezi ním a jakýmikoli hnutími se nemá srovnávat, protože taková srovnání nejsou vůbec možná. Slovo Poselství je! Kdo jej není schopen přijmout tak, jak ode mě vychází, ten ho má nechat být; neboť pro takové lidi není určeno! Nikoli vy máte prosit lidstvo, aby mu naslouchalo, nýbrž lidstvo samo musí upřímně prosit o to, aby ho smělo přijmout. Tak to chce zákon!

Buďte tvrdí a přísní! Každé zbytečné vycházení vstříc je znevažování Slova! Buďte hrdí a opravdoví ve všem, co říkáte. Nepotřebujete napadat jiná hnutí a jejich vůdce! Kdo to dělá, snaží se pozvednout očerňováním jiných, snaží se tím upoutat pozornost na sebe, protože jinak nemá co dát! Kdo však sám má Pravdu, ten si jde klidně svou cestou! Nechává ostatní zcela na pokoji.

Ke štváčům lidé odjakživa proudili snáze a také rychleji. Ti však nejsou praví, nejsou dostatečně čistí pro světlou Pravdu. Jsou stejného druhu, který nachází radost ve štvaní! To není kmen, který by se zakládal na přesvědčení. Kdo mnoho mluví o ostatních, nemá sám mnoho co říct! To si zapamatujte a jednejte přísně podle toho.

Jděte a žijte jako svědkové Slova! Lidstvo chce na vás měřit hodnotu Slova! Myslete na to ve všem, co říkáte a konáte! Běda vám, kdyby tito pozemští lidé museli na vás zbloudit, protože vy sami se ukážete jinými, než co v sobě nese Slovo Pravdy!

Lidstvo samo vás pak bude soudit! Na konání tohoto lidstva poznáte sami sebe!

Vzory chce lidstvo ve vás vidět! Budete ostře pozorováni! Myslete na tato má slova! I ti, kteří Poselství nedokážou poznat, dokonce i jeho nepřátelé budou vás pozorovat, aby na vás objevili chyby! A běda vám, pokud chyby ještě najdou! Co celé lidstvo každému rádo s porozuměním odpustí, vám neodpustí nic, pokud najde jen jedinou chybu!

Aniž by si toho sami byli vědomi, budou lidé na nositele kříže v očekáváních klást zcela netušené nároky! S doposud neznámou neúprosností se na vás sesypou, když těmto očekáváním nedokážete zcela dostát!

To vás překvapí. Ale v tom spočívá působení zákona, kterému nemůžete uniknout.

V tomto nápadném způsobu musíte poznat, že také nepřátelé a posměvači, aniž by to věděli, mají bezmeznou úctu ke kříži a jeho nositeli! Musí ji mít a doznají to tímto způsobem, aniž by chtěli. To je jen přirozené vůči všemu světlému.

Budete na tom sami ještě zrát na místech, kde je to potřeba. Lidé vás k tomu donutí! Zcela nevědomě očekávají od vás něco mimořádného! Kde je toto očekáváno, tam je také hledána určitá hodnota; neboť bez poznání hodnoty by nikdy nebylo něco očekáváno! Co člověk nebere vážně, to také nebude napadat a nebude na to dbát.

Celé lidstvo však tuší vysokou hodnotu, kterou v sobě smíte nést svým věděním! A právě z tohoto důvodu vás budou ostře pozorovat, přátelé i nepřátelé! Nebude nikdo takový, kdo by si vás nevšímal, až k tomu přijde čas. A tento čas již začíná, už nastal ve svém samočinném působení. – – –

Svým bytím musíte nyní před lidmi sami doznat, jak stojíte vůči Světlu, zda pravě, či nepravě. A lidé budou mít nutkání k vám přistoupit, abyste se museli prokázat. Tak je to Světlem chtěno! Vy musíte a nemůžete se před tím skrýt.

Nuže, ukažte radostnou odvahu, pak vám pokvete vítězství na všech cestách! To je ten boj, ve kterém musíte obstát, který vás však jen zocelí a posílí místo toho, aby vás unavil. Který vám přinese radost namísto bolesti.

Nepotřebujete přitom dělat nic jiného než jen být. Avšak být vzory v působení a v životě pro Světlo! Nechť nyní lidstvu zde na Zemi nastanou Velikonoce! Nechť je skrze vás konečně poznat počínající zář ranních červánků!

___________

Abd-ru-shinova přednáška z nového českého překladu knihy Napomenutí, která je k dostání v našem obchodu.

Překlad je chráněn autorským zákonem.