Bez Boží pomoci se neobejdete! Víte, co to pro vás znamená, lidé? Procítili jste si někdy opravdu, do hloubky nitra, svou malost, svou nehodnost všech těch pomocí ze Světla, které byly uskutečněny k vaší záchraně? Že jste se zatížili takovou vinou, kterou by nebylo možné odpykat, pokud by vám v tom nepomáhala nevýslovná milost Boží? Že vám byly dány pomoci, které jste si nezasloužili, pro které jste nedorostli, a že to byla Boží Láska, která musela překlenout propast mezi vámi a možností záchrany? Vy svým vlastním chtěním jste to nedokázali.
Stojíte uprostřed obrovského dění – dění, jehož význam nedokážete přehlédnout. Začalo už za působení Syna Člověka, když byl zrozen v pozemském těle, a nyní bezodkladně pokračuje dále v zákonitém průběhu, aniž by jej cokoliv mohlo odchýlit od vytyčené cesty. Proběhne, ať už se k němu postavíte jakkoliv.
Pokud byste v něm stáli sami, zahynuli byste dříve, než byste stačili cokoliv namítnout. Neúprosná spravedlnost vynucujícího Meče by vás odvrhla, protože na vás lpí ohromná hora viny. Dostali jste však možnost! Možnost splnit. Z největší milosti jste směli před zrozením dostat úlohy, jejichž splnění by vás samotné zbavilo karmy natolik, že byste ještě mohli pokračovat ve svém vývoji. Úlohy, které jste si vlastně nezasloužili! Ani svou čistotou, ani svou zralostí jste jich nebyli hodni. Milost Boží vám je přesto svěřila a k tomu vám dala pečlivé vedení, na němž se namáhavě podílela spousta světlých bytostí. Syn Boží, Syn Člověka a celé zástupy pomocníků ze všech úrovní vynaložili pro vás nepředstavitelné úsilí na to, aby vám pomohli se zachránit!
Uvědomujete si, co jste dostali? Co za to chcete Stvořiteli vrátit? Vážně se nad tím zamyslete. Nic z toho, co děláte, nemá jak vyvážit všechnu tu námahu, kterou pro vás Světlo navzdory vaší zpupnosti podstoupilo. Až toto poznáte, doopravdy poznáte, pak teprve se ve vás zrodí cit dlouho nepoznaný – pravý vděk! Vděk, jehož základem je pokorné poznání vlastní nehodnosti a uznání všech svévolných chyb, jimiž jste se stavěli a doposud stavíte vůči vznešeným zákonům. Pak teprve nastoupíte dlouhou cestu odpykávání, při níž vám nebude žádná práce připadat příliš těžká, žádné námahy vám nebude líto a ani nebudete očekávat, že byste se svých vin zbavili za několik málo pozemských životů, protože si budete uvědomovat, jak moc toho ještě musíte poznat, prožít a napravit. A na této cestě dospějete k poznání, že bez Boha jste nic.