Jako už tolikrát je lidem ze Světla prosekávána cesta, po níž mohou kráčet vzhůru, pokud chtějí. Cesta, kterou si vlastním nesprávným chtěním zatarasili a pohřbili, a proto už po ní nemohou kráčet, aniž když se v nich nakonec probudí velké chtění opět se po ní vydat, poté, co poznali, že jejich dosavadní snahy jim nepřinesly to, co hledají.

Tuto cestu vzhůru lidem proklestili svými misemi Syn Boží a Syn Člověka, protože již jedině ze Světla samého mohly přijít takové pomoci, které by cestu pro zbloudilé lidské duchy skutečně uvolnily. A i když zde Vyslanci Boží již nejsou v pozemském těle, přesto působí dále. Mise Syna Člověka přece neskončila jeho odchodem ze Země, nýbrž pokračuje dále, nyní tedy výstavbou Říše tisíce let.

Součástí osvobozování té části lidstva, v níž ještě plane touha po Světle, je i rozboření všeho toho, co se stále klade jako překážka ve vzestupu mezi člověka a jeho Stvořitele. Překážka, zformovaná lidskými názory, domněnkami a bludy.

Jako nikdy neselhávající kotva bylo zde na Zemi lidem zanecháno Slovo, které může být každému člověku záchranným lanem, po němž vyšplhá z oblastí podléhajících rozkladu. Lidem nemohlo být milostiplně poskytnuto silnější spojení, než je právě toto. Toto pevné spojení s Výšinami však není tvořeno jen samotným věděním obsaženým v knize, kterou znáte jako Poselství Grálu, nýbrž nesčetnými vlákny, které zde Syn Člověka zakotvil celým svým bytím! Každý jeho čin přinesl rozsáhlé, pozemským okem nespatřitelné děje, které prorážely lidem cestu vzhůru.

Dnes to samozřejmě nemůže být stejné, avšak v určitém ohledu je to podobné. Místo Syna Člověka samotného na Zemi působí Meč Imanuelův, v jehož síle je vykonáváno to, co je potřebné dále. A protože lidstvo svéhlavě a pyšně vystavělo mnoho falešných staveb založených pouze na vlastních ješitných přáních, je součástí tohoto působení i boření těchto chmurných staveb, aby už nemohly překážet těm vzhůru usilujícím a aby jejich trosky pod sebou pohřbily ty, kteří se z pout hmotnosti již nedokážou vysvobodit.

Paprsky Světla, které s sebou přinášejí očistu, nápravu a opětovnou novou výstavbu, jsou přiváděny a směrovány skrze konkrétní činy, jež jsou vykonávány na příkaz Toho jediného, kdo toto celé dění může řídit.

A lidé těmto činům opět nerozumí! Tak jako nerozuměli činům Vyslance, když působil na Zemi přímo on sám. Chtějí na ně pohlížet jen ze svého úzkého lidského pohledu, podrobovat je svému rozumovému kritizování, opírajíce se u toho o své pošetilé názory ve věcech, jimž vůbec nerozumí, a o vlastní výklady dřívějších slov a činů Syna Člověka. A to všechno s neuvěřitelnou křečovitostí, s níž se snaží lpět na tom starém jenom proto, aby sami nemuseli uznat své dosavadní špatné kráčení a svou naprostou bezradnost v tom.

A protože velkou část toho, co nyní překáží ve vzestupu Země a zbývající části lidstva blíže ke Světlu, tvoří to, co kolem Slova vystavěli ti, kdo se vydávají za jeho stoupence a vážné hledatele Pravdy, jsou to právě oni, kdo jsou touto očistou zasahováni nejdříve a nejvíce. Na přirozenosti tohoto dění nelze nic změnit. Jsou to tedy oni, čtenáři Poselství Grálu, kteří prokazují svou neschopnost vidět skutečnost, tedy pravdu, takovou, jaká je, čímž nade vší pochybnost dokazují, že nepoznají, odkud přichází Světlo a v čem naopak spočívá temno. Jako lidé jsou tedy zcela neupotřebitelní, jelikož jim schází ta úplně nejzákladnější schopnost ke splnění vlastní úlohy ve stvoření.

Co vůbec víte o tom, jaká je vůle Stvořitele, vy, kdo držíte v rukou Jeho Slovo! Že se odvažujete rozumovat nad tím, co je vykonáváno z jejího pověření, kroutit nad tím hlavou, pohoršovat se, dokonce proti tomu brojit, snad se to snažit i překazit! Stále znovu se tím vyvyšujete nad svého Stvořitele, aniž byste si to přiznali. Jak mnohý z vás je již nenávratně ztracen, a přitom nafoukaně zkouší kritizovat to, co dalece převyšuje jeho dobrovolně zúženou schopnost chápání! Nevidíte, že vaše snaha vzdorovat a přesvědčovat u toho ještě ostatní, je jen vaší pomstychtivou snahou spolustrhnout do temnot také své bližní, protože sami již nejste schopni vzestupu? –

Nenechte se zmást, vy, kteří po Světlu toužíte vroucně a jste připraveni ukázanou cestou také jít. Důvěřujte svému cítění, tomu skutečnému, z hloubky nitra přicházejícímu, a nedbejte pocitů svádějících na scestí, které jsou spoluutvářeny rozumem, jenž se nechce vzdát své vlády. To jediné vám umožní žít a konat podle vůle Boží – takové, jaká skutečně je, nikoli jakou by ji lidé rádi měli.

Pokud hledáte více než jen mrtvé výtvory těch, kdo vyřadili svého ducha a snaží se plnit pouze rozumem, musíte se vymanit ze všeho toho, co vás dnes ještě brzdí a brání vám to ve svobodném kráčení vzhůru. Zkoumejte poctivě! Sebe i své okolí. Ne nadarmo vám byla zanechána také slova, jimiž Abd-ru-shin napomínal své současníky, protože ani oni – navzdory tomu, že se hlásili k jeho Poselství – nepoznávali skutečnou Boží vůli, i když dlela přímo mezi nimi. Tato vážná slova vám mohou být vodítkem k tomu, jak správně posuzovat vše, co považujete za službu Bohu vy nebo vaši bližní.

Jestliže budete zkoumat vážně a poctivě, pak budete muset zjistit, že to, co je naprostou většinou stoupenců Poselství Grálu vydáváno za plnění slibu vůči Bohu, je jen prázdnou, bezduchou skořápkou bez skutečného hodnotného obsahu. A právě proto to muselo být zbořeno, nebo lépe řečeno, v paprsku Světla se to muselo zhroutit. Takzvané stánky Světla, různé jiné společné či individuální aktivity, vydávání spisů a jiných článků, nejneuvěřitelnější výplody fantazie… to vše se zhroutilo. A pod tím vším našla svou duchovní smrt velká část lidí, kteří kdysi slibovali.

A to vše k osvobození těch, kteří hoří opravdovou touhou po Světle, ale pro všechny výtvory tak mnohých křivopřísežníků už nenacházejí pravou cestu a postupně tak vadnou ve svém kráčení vpřed a přejímáním nesprávných forem ztrácejí vnitřní hybnost.

Nebojte se upustit od starých forem, nelpěte na nich ze strachu, že ztratíte oporu. Je to totiž právě naopak, teprve upuštěním od toho nesprávného se postavíte na pevnou půdu, která vám bude mnohem lepší oporou než to dosavadní, co je vratké a co se hroutí pod prvními silnějšími paprsky Světla.

Ještě jednou nechť je připomenuto, že máte důvěřovat svému cítění! Jste-li vnitřně živí, pak jste dozajista mnohdy cítili, že formy, které se vám snaží předkládat ostatní, jsou nesprávné, nedostatečné, mdlé a bez života. Zkrátka vůbec ne takové, jaké ke cti Boží mají být. Jen jste se často nechali zmást rozumem, snad z přílišné důvěřivosti, malé důvěry v sebe sama anebo vlivem nějakých vlastních chyb a sklonů. Vraťte se k tomuto svému pravému cítění a buďte odvážní! Nebojte se uvidět pravdu, protože tím se přece osvobozujete.

Jen nechte odvážně spadnout stavby, které jsou falešné, neublíží vám to. Nemůže vám to ublížit, i kdyby vás snad tu a tam některá z trosek zasáhla – tam, kde jste se i vy zkoušeli držet něčeho nesprávného. Je to všechno jen ku pomoci, k tomu, abyste mohli rychleji a volněji uzrávat v pravém lidství. Otevírá se vám tím cesta, po níž můžete směle vykročit. A zároveň cesta, jak i vy můžete přispět k osvobozování dalších lidských duchů. Neboť každý, kdo se vřadí do Boží vůle, svým působením napomáhá k tomu, aby se do jeho okolí rozlévalo Světlo.

Je vám to navíc velmi usnadňováno. Na zemi smí působit Meč Imanuelův, tedy Meč Boží Vůle, díky čemuž je vám Boží vůle nablízku tak, jak je to jen po odchodu ztělesněné Boží Vůle možné. Je proto mnohem snazší ji poznat. Ve všem!

Vyžaduje to ovšem cit, otevřeného ducha! To ale vůbec není tak samozřejmé, jak se to každému čtenáři Poselství Grálu může zdát. Protože namísto toho, aby poznávali velikost toho, co již smělo být ku pomoci přineseno a vykonáno, jdou si dál nevšímavě za tím svým nebo se proti tomu dokonce staví s rozhorlením, pohoršováním a často i vyloženě nepřátelsky. To nemůže dělat nikdo, kdo jedná z ducha! Je na tom tedy vidět, jak málo jsou se svým duchem spojeni – tedy vůbec. Na vše pak pohlížejí jen svým rozumem, vydávajíce jej za cit, a Boží vůli… se vlastně vysmívají.

Nelitujte žádné námahy na zkoumání toho, co je a co není podle vůle Boží. Jděte do hloubky a tam nechte zasvítit paprsek Pravdy, i kdyby to snad mělo zatřást mnohým základem, na němž jste se doposud snažili stavět. Protože jen když v sobě necháte spadnout to nesprávné, rozjasníte svůj pohled a budete pak moci skutečně vidět.

Doba je zde, kdy se musíte osvědčit. Proto směle do toho, vítězství je s vámi, jestliže se budete ve všem snažit hledat pravdu, a nikoli pouze potvrzení již utvořených názorů, jak už to mezi lidmi tak často bývá.