Formy splnění

Vlákny jste spojeni s mnoha a mnoha lidmi a s mnoha a mnoha událostmi, které vůbec nejsou světlé. Kdybyste jedinkrát mohli spatřit, s čím vším jste následkem svého chtění, svých postojů a svého jednání spojeni, museli byste všichni do jednoho zmlknout a zahanbeně se červenat nad tím, kolik splnění již po vás bylo jenom v tomto jediném životě ze Světla chtěno a jak málo jste toho ve skutečnosti v síle a pomoci, jež vám byly svěřeny, vykonali.

Neuvědomujete si to, ba to mnohdy ani nepociťujete – tak jste již otupěli. Ale to nic nemění na skutečnosti, že vlákna, jimiž jste připoutáni k mnoha lidem mířícím do rozkladu nebo se k tomuto stavu blížícím, existují a nepřetrhnou se samovolně bez vašeho přičinění. A to vůbec nebude snadné.

Úkolem vás všech, kteří jste nyní na Zemi, je především vést v každém ohledu příkladný život naplněný úsilím po poznání a naplnění Božích zákonů. Ano, mnozí z vás byli povoláni do speciálních úloh, které se mohou týkat té či oné oblasti lidské činnosti, jako je umění, obchodování, učitelství a tak dále, ale základem veškerého splnění je to, že každý jeden z vás – včetně těch nejvýše povolaných – bude ve svém každodenním životě ukazovat, jak se má správně žít.

Jste vedeni životem tak, abyste v pravý čas byli na správných místech, a aniž byste o tom věděli ve svém denním vědomí, dostáváte se do situací, které byly dlouho připravovány a ve kterých se od vás očekává splnění. Tyto situace ovšem mohou dosti často vypadat úplně obyčejně, takže je ve svých každodenních starostech ani nezaznamenáte. Dokonce na ně reptáte, protože se vám nelíbí, ačkoliv právě pro takové chvíle jste se narodili na Zemi a na také chvíle jste byli připravováni.

Dejme tomu, že na Zemi je nějaký člověk, u něhož je při pohledu shora vidět dobré chtění, ale který následkem svých dlouhodobých zkušeností ztrácí víru ve spravedlnost, zastání, dobrotu ostatních lidí a podobně. V konečném důsledku tedy ztrácí i víru v existenci Boha či vůbec nějakého dobra a tím pádem se odřezává od nápoje, jenž jeho duch velmi potřebuje.

Je to jeden ze stovek a tisíců lidí, kterým jste se před svým zrozením zavázali pomoci, protože jste jeho kolísání viděli a bylo vám tohoto člověka líto. Také vám bylo jasné, že když bude mít po svém boku někoho, kdo v něm dokáže opět probudit naději v dobro, duch daného člověka rozkvete a nebude muset jako zaschlý, nevyvinutý plod zamířit do rozkladu.

Nezáleží přitom na tom, zda jste s tímto člověkem byli již dříve spojeni například nějakou svou vinou, kterou máte odčinit, anebo je pro vás neznámý a rozhodli jste se mu pomoci dobrovolně, vidouce jeho utrpení. V obou případech jste na sebe tuto úlohu vzali a tím jste spustili rozsáhlé dění, které zahrnovalo spoustu důsledného vedení. Například jste oba museli vystudovat podobný obor a narodit se v přiměřené vzdálenosti od sebe, abyste se jednou sešli například jako kolegové v jednom zaměstnání. Dost možná budou s tímto zaměstnáním spojeny i různé těžkosti a nepříjemnosti, jako je například zlý vedoucí, který si svou špatnou náladu vybíjí na svých podřízených, věčně nespokojení zákazníci a podobně. Vy sami tím budete trpět a budete si přinejmenším v nitru stěžovat, jak vás takové zaměstnání stojí spoustu sil a energie. Někteří z vás si možná odevzdaně povzdechnou, že si asi takové utrpení zasloužili, když ho teď zažívají. To samozřejmě může být pravda, ale také nemusí. Protože toto utrpení může být pouze součástí toho, že jste se zavázali pomoci dotyčnému člověku – vašemu kolegovi – najít cestu ven z jeho bludiště.

A tak je váš kolega postupně vnitřně připravován, a když je jeho duch otevřen a připraven na přijetí pomoci, často dojde k nějaké výrazné, zlomové události. Nemusí být příjemná, ba spíše často bývá naopak velmi nepříjemná. Vedoucí si na onoho kolegu zasedne, neprávem jej z něčeho obviní a podobně. A v tu chvíli je na vás, jak se zachováte. Zastanete se kolegy se vší svou silou, i kdyby vám hrozilo, že nadřízený poté obrátí svou nevoli proti vám a vy například přijdete o možnost postupu na vysněné místo? Dokážete věcně a pravdivě promluvit, nebo raději budete mlčet či zachováte takzvanou „neutralitu“?

Pokud se skutečně zachováte správně, bude s vámi i pomoc shůry, a váš kolega ji ucítí, jelikož následkem jeho vnitřní přípravy se vůči tomu stal vnímavějším. Takový prožitek se hluboce zapíše do jeho nitra a váš kolega bude najednou opět věřit, že jsou na světě dobří a čestní lidé a že má význam o dobro a čest usilovat. To je ovšem obrovský poklad, jehož hodnotu si v plném rozsahu vesměs ani neuvědomujete.

Mnohdy jste tedy měsíce a roky připravováni na chvíli, kdy máte nějakému člověku pomoci s důležitým obratem v jeho bytí, a je jen na vás, jestli svou úlohu také splníte. S oním člověkem dozajista budete spojeni. Buď se do něj vaším přičiněním zapíše něco dobrého, krásného, a potom vás bude ve zpětném proudění oblažovat, že jste někomu pomohli vzhůru, anebo projdete kolem takovéto situace bez povšimnutí a ani nezpozorujete, že do duše vašeho kolegy přibyla další rána, která mu vzala naději. I s tímto však budete spojeni, a jestliže se daný člověk v dalším bytí na základě této zkušenosti rozhodne, že už nebude usilovat k dobru, těžce to postihne i vás, neboť s takovým rozhodnutím budete spojeni i vy.

Na stejném principu fungují i další zápisy do nitra ostatních lidí. Dejme tomu, že se otevřeně hlásíte k víře v Boha a často o tom hovoříte. Ve skutečnosti se ale projevujete jako snílci, kteří si před očima pouze stavějí vzdušné zámky, nebo naopak jednáte tvrdě, fanaticky, máte vždycky ve všem pravdu, vnucujete své názory ostatním atd. Ať si o sobě myslíte cokoliv, z vašeho nitra vždy vychází takové útvary, které odpovídají vašemu opravdovému chtění. A tyto útvary ostatní lidé kolem vás samozřejmě cítí. Nemusí to sice vždy uvědomovat i rozumem, ale v nitru se v nich pochopitelně vytvoří spojení mezi vírou v Boha a například oním snílkovstvím či fanatickou krutostí. Není se co divit, že takoví lidé dost často zavrhnou víru v existenci Stvořitele, protože velmi správně cítí, že něco takového, co jim předvádíte vy, se s Bohem, dobrem a spravedlností vůbec neslučuje.

Vy jste byli posláni, abyste svědčili pro existenci Boha a jeho zákonů. To ovšem neuskutečníte tak, že budete svévolně přesvědčovat ostatní o pravdivosti pasáží z Poselství Grálu, které vás nejvíce oslovily, ani tím, že budete tyto úryvky a citáty jeden za druhým umisťovat na své internetové stránky nebo na sociální sítě. Skoro by se dalo říct, že čím více pociťujete potřebu takto působit, tím více jste od pravého splnění své úlohy vzdáleni.

Vy musíte Slovo žít! Čtete o tom, mluvíte o tom, ale k pravým, hodnotným činům jste se ve většině případů nepropracovali vůbec nebo jen žalostně málo. Nevzpírejte se tomu, protože proti vám svědčí četná vlákna, jimiž jste poutáni s ostatními lidmi, kteří vaší spoluvinou poklesli. Jen pokud se ze všech sil vzchopíte a začnete jednat úplně jinak než doposud, budete se moci ze sevření těchto vláken ještě vytrhnout. A to ne všichni, jelikož pro mnohé je již pozdě…