Dnes si ještě nedokážete uvědomit, jak velká slavnost včera směla proběhnout. Vy z vás, kteří jste ji směli být vědomě i nevědomě účastni, jste mohli obdržet nesmírnou sílu, kterou máte použít ke svému vzestupu.
Použít, to je to správné slovo. Nenechte toto požehnání protéci kolem sebe, ale použijte jej v upřímné snaze o to, stát se lepšími. Žádný krok v tomto ohledu není malý, i kdyby se tak mohl na první pohled jevit. Protože každá, jakkoli dlouhá cesta se vždy v konečném důsledku skládá jen z mnoha a mnoha jednotlivých kroků, které odpovídají rychlosti a stylu chůze dotyčného člověka.
Pokud někomu připadá, že má zrovna málo sil nebo že kráčí proti silnému větru, může dělat alespoň kroky malé. Hlavně je však musí stále dělat. Nesmí v tom přestat, protože při zastavení nastává velmi rychle strnulost, ze které je mnohem těžší se vytrhnout.
Dělejte proto neustále nějaké kroky. Vždy se to dá – i když vás zasáhnou náročné pozemské starosti vyžadující mnoho vašich sil a pozornosti, i když vaši duši stlačí ty nejtěžší smutky a chmury, i když se zdá, že se všechny okolnosti stavějí proti tomu, abyste šli vytouženou cestou ke Světlu. Není nutné ani pátrat po tom, zda se jedná o překážky, které jste si do cesty nakladli svým dřívějším jednáním sami, nebo jestli se jedná o úklady temna, které vám chce zabránit ve splnění. Důležité je, abyste v důvěře v Boha a jeho pomoc odhodlaně kráčeli dále. Nejde-li to v jedné věci, pak zkuste jinou. Vždy existuje něco, co v daný čas zvládnete.
Bůh je Láska, a pokud vy budete kráčet k Němu s láskou v srdci, On vás vždy podrží a podá vám pomocnou ruku, abyste neupadli, když snad někdy začnete pod tíhou okolností vrávorat. Stačí se této pomocné ruky chytit.
Nepopsatelnou velikost lásky Boha-Otce jste si přece mohli v průběhu této slavnosti prožít. Oběť, kterou přinesl pro záchranu alespoň nemnoha lidí z celého padlého lidského pokolení, je přece takovým důkazem jeho Lásky vždy připravené pomoci, že se vám nemůže dostat většího.
Jak už vám bylo připomenuto, společná záchranná mise Syna Božího a Syna Člověka vám sice znovuotevřela cestu k vysvobození z pout hmotnosti, ale samotné osvobození je už na vás, protože tuto nově uvolněnou cestu musíte zdolat sami. Bez Boží pomoci se však ani teď neobejdete, a proto abyste dokázali tuto cestu až zpátky do duchovní říše ujít v určitém, pevně daném a nepříliš dlouhém čase, nutně se potřebujete v prvé řadě naučit, jak správně využít Boží pomoci a Jeho lásky. Protože i to jste při svém bloudění ve hmotnostech zapomněli.
Budete se muset opět naučit, co všechno obnáší důvěra v Boha. Jak se projevuje, jak ji v sobě oživit a vůbec to, co je správnou důvěrou v Boha a co důvěrou v Boha naopak není, co je tedy už nesprávným. Nyní vám o tom ovšem nebude prozrazeno či vysvětleno nic dalšího, protože se každý sám máte do tohoto tématu zahloubat, abyste v prožití dospěli k poznání. Nečekejte však, že se pravé důvěře v Boha budete učit na sluncem ozářených cestách plných nádherných květů. Právě naopak, hluboké důvěře ve vedení a pomoc Boží se můžete naučit jen na cestách strastiplných při zdolávání překážek, u nichž vám připadá, že na ně nestačíte. Protože jen za takovýchto okolností pomoc Boží doopravdy hledáte. Daří-li se vám dobře, pak ve svém obracení vzhůru nejste tak opravdoví a vaším citům schází potřebná vroucnost, která by vystavěla ten nejsilnější most.
Bůh je s vámi, dokud vy jste s ním. Tuto větu znáte a je čas, abyste prožitím dospěli k jejímu opravdovému poznání, tedy k vědění.