Uzavřel se další velký koloběh a staré zašlo! Zřítilo se dolů, kde jej čeká nevyhnutelný konec všeho toho, co nemá budoucnost. Země vkročila do nové doby, o čemž jásavě zvěstují světlé bytosti, ačkoliv pozemští lidé to ve svém úzce ohraničeném pohledu ještě nevidí.

Nechybělo ovšem mnoho a Země se mohla stát místem, které zajde společně se vším starým. Obrovské selhání povolaných – těch, kteří k plnění své úlohy vůbec nedošli, i těch, kteří sice do služby zprvu správně nastoupili, ale poté se v ní odklonili a selhali – zapříčinilo, že Láska a Světlo nemohlo nacházet půdu k zakotvení, a hrozilo, že výtvory lidské zloby a nenávisti zatíží Zemi natolik, že ji nebude možné udržet ve spojení se Světlem. Bůh však toto nedopustil a těm nemnoho věrným propůjčil velkou sílu, aby skrz mosty jejich myšlenek a činů mohlo dojít k očistě temného a k zakotvení vláken dostatečně silných na to, aby se Země udržela na své cestě vzhůru.

Včera jste slavili slavnost Lásky. Obrovské milosti zahalily celou Zemi. Mohly přijít a jako semínka zapadnout do nové, očištěné půdy, v níž budou moci vyrůst a přinést bohaté plody… pakliže budou správně pěstovány. Bůh dává lidstvu pouze možnost a svou pomoc, namáhat se ovšem musí samo.

Zároveň platí i jeho nejpřísnější zákony, a tak se požehnání v Lásce mohlo včera dostat pouze těm, kdo si to zasloužili. Kolik lásky kdo dal, tolik jí mohl znásobené obdržet nazpět. Tím se z možnosti přijímání samočinně vyloučili ti, kdo nejednali v lásce. Zůstali stát bokem jako prázdné, ztvrdlé nádoby, které nejsou v tomto stvoření k užitku.

Kdo ale dal lásky hodně, koho srdce bylo v jednání s bližními vroucí, ten směl obdržet netušenou posilu, kterou již brzy pocítí i v té nejhmatatelnější podobě. Bude moci dále působit na budování Božího království zde na Zemi, jestliže si nadále uchová své dosavadní čisté chtění. Dění totiž bude pokračovat stále vpřed a nezastaví se. Je jen na lidech, jestli s ním udrží krok. A protože nová doba s sebou nese přísné požadavky, jejichž splňování bude neodchylně posuzováno, je naprosto nezbytné si ujasnit, co je od vás chtěno.

Vezměte si ponaučení z  minulého dění, které se stále opakuje už od doby, kdy zde působili Vyslanci, a nikdy nezapomínejte na lásku! Nikdy ji v sobě nenechte vyhasnout, utlumit ani ničím zastřít. Láska ve vás musí být živá, stále silnější a musí být základem všeho vašeho jednání. Motivací ke všemu myšlení, mluvení i konání pro vás musí být snaha o dobro. Četli a slyšeli jste to už nesčetněkrát, připadá vám to důvěrně známé, ale přesto se tím ve svých životech nedokážete řídit a nedaří se vám rozpoznat, kde je konáno z lásky, a kde nikoliv. Budete do toho muset proniknout mnohem hlouběji než doposud.

Tím je vám zároveň připomenut i druhý požadavek – požadavek pohybu. Leniví jste a snadno upadáte do ztuhlosti, která je tak nebezpečná, protože stačí i krátké zastavení a může dojít ke strašlivému pádu. Natolik jste si odvykli se správně hýbat, že už ani nevíte, jak to má správně vypadat. Vězte proto, že je od vás chtěno, abyste do všeho pronikali stále hlouběji, abyste stále lépe dokázali rozpoznávat pravou podstatu věcí a nechali v sobě ožít všechno poznání, které vám bylo dáno. Nesmíte se spokojit s tím, co už jste dokázali. Je toho žalostně málo v porovnání s tím, co dokázat ještě musíte, máte-li mít své místo v nové době.

Zkoumejte, prožívejte a nezapomeňte být připraveni přehodnotit vše, co jste doposud považovali za jisté. Jen tak budete moci dosáhnout skutečného pokroku. Dostali jste obrovské dary, všichni z vás, pro které jsou tato slova určena. Jděte a využijte je. Tím přispějete ke světlé budoucnosti lidstva, protože do ní sami vstoupíte očištění a zralí.

Amen.