Tlak Světla, které pevněji a pevněji obklopuje celou Zemi, neustálé sílí a je čím dál tím citelnější. Není před ním úniku a cítí jej každý, i ten nezatvrzelejší odpůrce všeho nehmotného! Tento tlak nutí ke změně, vynucuje si tuto změnu, což znamená, že buď se každý jednotlivec sám za sebe změní a podřídí se železným zákonům Božím, nebo bude rozprášen a vymazán z knihy života.

Lidé tento tlak ve svém nitru cítí, jsou jím probouzeni, a i když se tomu vzpírají a snaží se lenošně upadnout do původního spánku, již se jim to nepodaří. Nemohou už spát. Budou probuzeni, aby si prožili všechny následky svého jednání a svých postojů, protože tak to bylo zaslíbeno a tak to nyní musí být.

Jen nemnozí si uvědomují, že tohoto vnitřního tlaku se zbaví jedině svou vlastní proměnou. Pokorným skloněním se před Pravdou, před zákony – lhostejno, zda je nazývají Božími, přírodními či jiným slovem – a změnou svého dosavadního přístupu. Blaze jim, neboť ti ještě mohou být zachráněni a těm má být pomoženo.

Většina lidí ovšem není ochotna pracovat na sobě, a proto se v nich tento tlak neustále stupňuje až k nevydržení. Je jen jediný způsob, jak si dokážou alespoň dočasně ulevit a alespoň na chvíli se tohoto nepříjemného tlaku zbavit – nenávistí. V nenávisti, do níž dají sílu svého vnitřního chtění, upustí něco ze svého obrovského vnitřního přetlaku a dočasně v tom najdou uspokojení. Ovšem pouze dočasně, neboť krátce nato se v nich tento tlak nahromadí znovu a oni opět trpí. Je to však jejich svobodná vůle, kterou vy nemůžete změnit.

Musíte na to ovšem být připraveni, a proto je vám o tom řečeno. Musíte být připraveni na tuto dobu, kdy se s nenávistí budete setkávat ze všech stran, ve všech podobách a od lidí, u nichž byste to doposud možná ani nečekali. Ale to jenom z toho důvodu, že se tito lidé až doteď úspěšně zvládali maskovat a své pravé já ještě neodhalili. Zvyšující se tlak Světla ovšem strhne masku všem, nikoho nevyjímaje, a odhalí pravé já každého člověka.

V tomto zmatku, v tomto zdánlivě bezuzdném rejdění všeho temného, máte stát vy a být sloupy Světla. Ve vás má být pevně zakotvena ochota, touha a schopnost žití podle Slova, vy máte ukazovat, jací lidé mají být, aby v tlaku Světla obstáli. Svým vlastním životem, ve všech jeho oblastech, máte být vzory hodnými napodobení, neboť tak to chce váš Pán. Doba je zde bez ohledu na to, jak moc jste na ni připraveni. Měli jste na ni být připraveni; všechno jste dostali k tomu, abyste se mohli vyvinout, očistit a zesílit, abyste nyní stáli připraveni k boji.

Jenže nestojíte; neboť jste se s plnou námahou nevěnovali tomu jedinému, co vás mělo zajímat – splňování. Světové dění se ovšem kvůli vaší neochotě podřídit se Boží vůli neposune ani o sekundu, a proto se nyní musíte postavit do úlohy, ačkoliv ještě nejste takoví, jací jste měli být. Ale je to jako u divadelního představení, které má pevně naplánován den i čas začátku. Když tato chvíle přijde, už nemáte možnost představení ještě lépe nazkoušet, ale musíte se postavit na jeviště a odehrát jej, i kdybyste dělali chyby a zapomínali text.

Stejně tak nyní musíte jít a postavit se na místo, které vám bylo při vašem dávném slibu Stvořiteli přiděleno. Neexistuje omluva pro to, abyste to neudělali. Jestliže to neučiníte nebo toho ani nebudete schopni, zřítíte se a spolu s vámi i ti, jimž jste měli pomáhat. Nemůžete se schovávat stranou a vyčkávat, neboť nyní je doba, kdy se musíte s plnou vážností postavit do první linie a bojovat za Světlo. Vy to musíte udělat, ne nikdo jiný. Zástupy světlých bojovníků stojí za vámi a jsou připraveni ku pomoci, ale v hrubohmotném těle jste inkarnováni vy, a proto je vaší úlohou postavit se do boje pozemsky. Ne snad jako nějací blouznivci či fanatikové, ale jako zralí lidé jednající z ducha.

Samozřejmě, kvůli své nepřipravenosti a nedovyvinutosti se bude stávat, že vás některé věci zasáhnou mnohem bolestivěji, než měly. Za to si ovšem můžete sami, jelikož jste zanedbali přípravu, což se vám nyní musí hořce vymstít. Nesmíte ovšem polevit. S plným uvědoměním si toho, že příčinu bolestivých zásahů musíte hledat u sebe, kráčejte statečně dále. Nehleďte na sebe a splňujte. Vytvořte kolem sebe sloup Světla, aby ti, kteří po Světle ještě touží, mohli k vám přijít a najít u vás to, po čem jejich duše tak prahne – bezpečí, lásku, porozumění, pomoc… Ale zároveň pevnost, přísnost a jednoznačnost, neboť nelze oddělovat jedno od druhého. Lidé potřebují vidět dobro – takové, jaké skutečně je, tedy žádné ohavně nasládlé, změkčilé, zrůdné či sebeoslavující pokřiveniny a překrouceniny tohoto pojmu. Lidi usilující k dobru to osloví, musí je to oslovit, čímž se v nich opět probudí palčivá touha po Výšinách. Postupně si rozpomenou na to, co už dávno zapomněli, jelikož nyní je to zaházeno rozumovými struskami. Pomozte jim a mějte s nimi trpělivost, neboť nic nepůjde hned. I kdyby se zachránila jedna jediná duše, pak všechna staletá a tisíciletá námaha stála za to. Jestliže toto nedokážete cítit a připadá vám takové namáhavé a zdlouhavé snažení neúměrné výsledku, pak jste vzdáleni pojmu pravé lásky a nemůžete tedy hovořit ani o správné službě.

Všechno vám bylo dáno a všechno k vám bude přivedeno. Plňte a prožívejte u toho, neboť jedině tak ještě budete moci dohnat to, co jste zameškali, aby vaše dosavadní nedbalost nemusela znamenat váš pád. Síla Stvořitele je s vámi, pokud ji použijete správně. S ní dokážete vše.