Od Slavnosti Beránka sestupuje armáda bojovníků Světla stále níže a plamennými meči pálí vlákna, jimiž jsou s touto Zemí i jejím okolím spojeni ti nejtemnější duchové, kteří mají navěky zmizet z knihy života. Údery sviští na místa, kde byly spáchány činy tak ohavné, že je mohli vykonat pouze ti, kteří od sebe odvrhli všechny zbytky citu, vřelé srdečnosti a spolucítění s ostatními tvory – tedy to, co teprve činí člověka člověkem. Cítícího člověka jímá závrať ze spáchaných zvráceností a stud za to, že něčeho takového se mohl dopustit někdo, kdo také patří k lidskému pokolení. Jsou to místa spojená s vraždami, mučením, vyhlazováním celých národů a ras… Tam všude má temno zaťaté drápy, jimiž drží spojení s touto Zemí, ale právě tato vlákna jsou nyní spalována, aby byla Země osvobozena od zla.

Podíváte-li se na události, které se děly v celém světě, nezaujatým okem, sami uvidíte, jak nesmyslné je obviňovat z bezpráví příslušníky určitého národa, stoupence některého náboženství či členy jinak podobně vymezené skupiny, protože zlo a nenávist bují ve všech národech, ve všech církvích a ve všech koutech Země. Je velmi snadné označit za viníka jednu či druhou stranu, ale takové řešení je jednostranné a nikdy nepřináší úplnou pravdu. Mimoto hromadné odsouzení všech příslušníků nějakého národa či skupiny bez ohledu na jejich skutečné činy a skutečné vnitřní založení vede pouze k dalšímu příkoří, které se následně projeví protireakcemi a novými rozbroji, aby koloběh vzájemného potírání a křivd mohl začít znovu od začátku. Tudy cesta ven nevede.

Řešením je pouze a jedině odpuštění, to jediné má sílu zastavit neustále se převalující a kypějící zlo. To samozřejmě neznamená, že by viníci neměli být postaveni i před hrubohmotnou zodpovědnost a potrestáni, ale nesmí se tak dít ve zlém, tedy z touhy po pomstě.

Nemáte vůbec tušení, jaká vlákna dokážou spojovat dvě duše, z nichž jedna té druhé ublížila, případně si obě tyto duše ublížily navzájem. Mnohdy jsou tato vlákna velice silná a přetrvávají staletí, aniž by přitom došla k plnému rozuzlení, neboť vina není napravena, případně není odpuštěna. Jenomže rozvázání vláken je naprosto zásadní, má-li člověk stoupat a nemá-li se nechávat strhávat dolů. Je tedy v zájmu každého, aby odpouštěl těm, kteří se na něm provinili, což vám ostatně připomínal již Syn Boží.

Bylo zahájeno obrovské očistné dění, jaké zde dosud ještě nebylo. Spousty temných duchů se řítí do hlubin rozkladu. Vlákny jsou s nimi ovšem svázáni mnozí jiní duchové, kteří by utrpení takto hlubokých úrovní nemuseli zažívat, jelikož do nich nepatří. Tato vlákna by je tam ovšem mohla stáhnout. Proto nyní proudí obrovská podpora k přetržení poutajících vláken, neboť není chtěno, aby kdokoli trpěl více, než je nutné.

Vašim úkolem je přinést hojivou náplast tam, kde má někdo stále otevřenou ránu, osušit slzy těm, kdo prožili obrovskou bolest, ale na druhou stranu také pokárat ty, ve kterých se probudila zášť, i ty, kteří si v sebestředné ublíženosti chtějí držet své bolístky, ačkoliv by už dávno nemuseli. Rovněž musíte jít příkladem svým konáním. Naučte se odpouštět. Všechno sice nejde uzavřít hned, ale pokud budete mít ty správné postoje, nebudete živit zlo a bude skrze vás proudit podpora nejen pro vás, ale také pro všechny, kteří se taktéž potřebují vymanit ze spleti pout. –

Lidská zvůle skončila!

Daleká je cesta před vámi, kteří chcete pomoci očišťovat zemi od temných míst, hojit rány a budovat svět podle Vůle Boha. Netrapte se tím, že nedohlédnete jejího konce, radujte se z toho, že můžete udělat nejbližší kroky. Jaké budou ty další? To poznáte, až vykonáte ty současné. A až je spolu s vámi vykonají vaši bližní. Když spojíte síly ve jménu svého Pána, dokážete nevídané. Jen tehdy však, když budete všechny své kroky činit odvážně, s neochvějnou vírou v Boží spravedlnost a s láskou v srdci.

Nemyslete si ovšem, že na svých cestách budete pomáhat narovnávat pouze podobná minulá bezpráví, která už jsou minulostí a potřebují pouze rozuzlit. Nikoliv. Neboť současné dění si v mnoha ohledech v ničem nezadá s děním válečných let. Vlákna, která jsou spojena s ukrutnostmi koncentračních táborů, jsou stejného druhu jako vlákna zločinů páchaných dnes. Forma je sice jiná, ne tak zevně nápadná, avšak obsah je stejný a okruh postižených ještě širší. Nejsou to nadnesená slova – navzdory všemu tomu, co se dělo v minulosti. Buďte bdělí stále a nedovolte, aby se zlo znovu rozšířilo po zemi, třebaže v uhlazeném kabátě. Vzpomeňte například na historii koncentračního tábora Osvětim, kde působil bezcitný člověk, který měl bezchybný, ba krásný zevnějšek. V bílých rukavičkách, pouhým pohybem ukazováčku, s pohvizdováním Dvořákovy symfonie Z nového světa posílal bez mrknutí oka tisíce, deseti tisíce, sta tisíce dětí, mužů i žen do plynových komor a se zvědavostí nechával na lidech vykonávat pokusy. Jeho oči byly chladné, bez citu, holínky uprostřed všudypřítomného bláta vzorně naleštěné. Učte se vidět, cítit tento rozpor mezi zevnějškem a skutečným nitrem v jednání lidí i ve vašem současném životě, v okolí blízkém i celé společnosti. Jaké jsou pohnutky lidí, co je žene a kam. Zda se rozhodují jako svobodní jedinci nebo jednají jako stádo. Učte se vidět, v jakém jménu lidé konají a zda láska vede jejich kroky. Na prvním místě buďte ovšem bdělí sami k sobě. Tak pomůžete světu i sobě.

Bůh je s vámi, dokud vy zůstanete s ním.

Amen.