Bůh posílá všem lidem svou pomoc. Aby se však mohla zakotvit a skutečně se spojit s těmi, pro které je určena, musí najít půdu, na níž se bude moci zachytit. Tato půda musí být čistá, protože jen na té nejčistější půdě může dojít k propojení se vznešeností přicházející shůry.
Jako to nejčistější místo lidskou pílí připravené k přijetí pomocí ze Světla a odevzdání díků nazpět Stvořiteli slouží oltář. V prvé řadě se jedná o oltář, který ke cti Bohu musí každý člověk připravit ve svém nitru. Tam totiž všechno začíná a bez tohoto kroku jsou všechny následující úplně zbytečné. Člověk se má otevřít Světlu. Toho docílí jedině tím, když uzná existenci Boha, pokorně se skloní před jeho velikostí a moudrostí a v díku jej začne velebit. Takto v sobě začne budovat to, co by se dalo obrazně nazvat chrámem či oltářem v jeho nitru a co tedy bude tou nejčistější půdou umožňující přijetí podpůrných paprsků shůry. Má to činit bez přestání, v každém činu, každém nádechu svého každodenního života. A zejména pak ve chvílích vnitřního ztišení, kdy se oprostí od pozemského a naladí na záchvěvy věčného působení.
Protože vše silné je nuceno k projevu ve formách dané úrovně, v níž se člověk nachází, pudí to člověka, aby své napojení vyjádřil i nějakou hmatatelnou formou – v případě působení na Zemi tedy formou hrubohmotného oltáře. Proto si například zařídí oltář ve svém domově a ten se pak stává – je-li připraven skutečně z čistého úmyslu – určitým místem napojení, kudy může proudit požehnání nejen ke člověku, ale i do celé domácnosti. Správné působení člověka bude mít v tomto ohledu vždy blahodárný vliv na veškeré okolí, tedy i na bytostné nebo na zvířata.
Přestože má každý budovat svůj vztah ke Stvořiteli sám a ani v tom nikdy nebude moci udělat nic za jiné, cítili lidé od pradávna potřebu scházet se ke společnému uctívání Boha. A cítili to správně, protože poznali, že společné uctívání Boha přináší ještě něco navíc kromě toho, co může udělat každý sám za sebe. Ostatně na to poukazoval i Syn Boží, když pravil, že kdekoli se sejdou dva lidé v Jeho jménu, tam je On uprostřed nich.
Při společném uctívání Boha totiž může shůry proudit ještě silnější požehnání, než kdyby se „sečetlo“ to, co může přitáhnout každý jednotlivec sám. Při spolupůsobení více lidí je přítomno více barev zachvívání a vyzařování jednotlivých lidí se vzájemně kombinuje a vytváří věnec záření, který se může stát kotvištěm pro požehnání z vyšších sfér, než by dokázal jeden člověk.
To vše ale samozřejmě platí jedině za předpokladu, že lidé skutečně uctívají Boha a jenom si to nenamlouvají. Jakékoli nečisté zachvívání totiž způsobí, že pomoc z Výšin se musí vzdálit, a proto jsou všechny pozemské oltáře zcela bezúčelné, jestliže lidé nemají oltář ke cti Boží vybudován ve svém nitru.