Úkolem lidského ducha je otevřít se Světlu, Pravdě, Síle… nezáleží na tom, jak to pojmenujete, neboť v konečném důsledku je to všechno totéž. Máte své nitro pokorně připravit na přijetí požehnávající a obdarovávající síly, která do vás bude moci proniknout, pakliže k tomu najde přichystanou půdu.

V průběhu vašeho života se tato síla, která do vás může proudit, má postupně zvyšovat společně s každým krokem, který na své cestě vzhůru učiníte. Velkými milníky jsou v tomto ohledu samozřejmě zpečetění a různé stupně povolání, se všemi dílčími mezikroky, které k tomu náleží. Mnohonásobná síla vámi může proudit, abyste byli s to vykonat úlohu, jež vám byla z Výšin svěřena.

Jakmile se otevřete Světlu a ono ve vás najde půdu k zakotvení, začne přirozeně ve vašem nitru také působit. Bude očišťovat a posilovat všude tam, kde ve vašem nitru nalezne správné postoje, jež mu umožní nezkalené proudění. Avšak tam, kde narazí na nějaké vaše nesprávné postoje, skrz něž nemůže volně proudit, tam způsobí tlak. Tento tlak pochopitelně budete pociťovat jako nepříjemný, ale způsobujete si jej sami tím, že se svými postoji v něčem stavíte proti působení Světla.

Už mnohokrát vám bylo ze všech stran říkáno, že každé přijetí síly, každý dar z Výšin je obrovským závazkem, který na sebe berete. Znamená pro vás povinnost využít tento dar a tuto sílu k vlastní proměně a k vykonání svěřeného úkolu, přičemž na kroky vedoucí ke splnění tohoto cíle nemáte snad celý svůj pozemský život, ale musíte je postupně učinit ve lhůtě, jež k tomu byla při odevzdání těchto darů určena.

Pokud tyto kroky, které jsou vždy spojené s odstraněním překážek ve vašem nitru zabraňujících volnému působení Světla skrze vás, nevykonáte, bude se nepříjemný tlak, jenž budete pociťovat ve svém nitru, postupně zvyšovat, aby vás upozornil na naléhavost daného kroku. Je to samočinné dění, které je zde pro vás jako obrovská milost a pomoc.

Existují dvě možnosti, jak se bude daná situace dále vyvíjet, což závisí na vašem rozhodnutí. První možností je, že se tomuto tlaku podvolíte a dobrovolně se změníte, čímž tento tlak zmizí, jelikož Světlo působící ve vás již nebude narážet na překážku v podobě vašeho nesprávného postoje. Po tomto kroku vnitřní napětí zmizí, vám se uleví a budete v proudu Světla stát prozářenější než dříve.

Druhou možností je, že tento tlak a upozornění nevyslyšíte a svou nesprávnou vlastnosti si ponecháte. I když si to možná ve svém denním vědomí nebudete uvědomovat či připouštět, jde v takovém případě o vaše vědomé rozhodnutí, že nemáte zájem o Světlo. Tento postoj ovšem znemožní zakotvení Světla ve vás, a proto se od vás paprsek Světla odpojí, což koneckonců odpovídá vašemu skutečnému přání. Paradoxní na tom je, že i v tomto případě se vám uleví, neboť přestanete pociťovat tlak působícího Světla.

Již velmi mnoho povolaných na tomto ztroskotalo, neboť si tuto náhlou „úlevu“ vyložilo jako své správné rozhodnutí – vždyť je koneckonců přestalo pálit v nitru! Nepozorovali ovšem, že je to úleva pouze zdánlivá, a nevnímali, že místo toho, aby teď Světlo skrz ně proudilo ještě zářivěji, ve skutečnosti se od nich odloučilo a namísto toho se navázala hutná vlákna vedoucí do temných hlubin. Jejich ochotný rozum na ně čím dál tím více působil pocity, a jelikož je tito bývalí povolaní nedokázali odlišit od skutečného cítění, považovali své pocity za mír v srdci, štěstí, spokojenost… A svým způsobem i spokojení byli, neboť už je nic nenutilo, aby se změnili. Světlo je totiž v souladu s jejich přáním skutečně „nechalo být“, což s sebou ovšem přináší neodvratný konec v hlubinách rozkladu.

Přesně toto se stalo četným povolaným, kteří měli působit v blízkosti Pána, když pobýval na Zemi. Výjimkou nebyl ani Bílý rytíř, jemuž se nejprve dostalo napomenutí v podobě odebrání pláště a tím i odpojení části působící Síly. Napoprvé se Bílý rytíř ještě dokázal změnit a světlá vlákna se mohla ještě znovu napojit. Nicméně poté zakolísal znovu a tentokrát už nenávratně.

Ke stejnému dění ovšem dochází i dnes. Již mnoho těch, kteří slibovali věrnost ve všech proměnách svého bytí, se dávno nenávratně odpojilo od Světla, a ačkoliv dál vedou svůj pozemský život, dále čtou Poselství Grálu, účastní se pobožností a třeba i pořádají přednášky nebo se věnují nějakému řemeslu či léčitelství… přesto na jejich činnosti nespočívá požehnání a oni mají utkaná vlákna, která je po pozemské smrti odvedou dolů pod hranici umožňující ještě záchranu.

Velmi proto dbejte na to, abyste v sobě dokázali odlišit skutečné cítění od pouhých pocitů. Mnohdy se projevují zdánlivě stejně a rozlišit je zvládne pouze bdělý, hýbající se duch.