Po celém světě, na všech úrovních zralosti, jsou lidé, kteří touží po něčem vyšším, hlubším, opravdovějším. Jejich touha tryská z jejich srdce, je skutečná a míří vzhůru – ať už si toho jsou nebo nejsou vědomi. Nezáleží přitom, na jakém stupni zrovna stojí. Někdo může vědomě hledat Boha, někdo se z provazců čistého materialismu propracovává k poznání toho, že existují nějaké zákony a nehmotný svět a někdo se jednoduše jen snaží stát lepším člověkem. Na každého takového člověka je ze Světla pohlíženo s láskou, protože se namáhá vystoupat z příčky obrazného žebříku, na níž právě stojí, o jednu příčku výše, tedy blíže ke Světlu. Toto jsou praví „hledající“, protože hledají, jak postoupit ve svém vývoji vpřed.

A takovým má být pomoženo! Pomoženo tím, že cesty, kudy k nim může proudit světlá pomoc shůry, budou udržovány průchodné. Dnes taková cesta vypadá, jako by vedla temným hvozdem plným zbojníků. Člověk, který v dobré víře vykročí za poznáním nehmotných dějů, se dostane do styku s nejrůznějšími směry a naukami, jako může být například astrologie, snahy o přirozenější život a větší sepětí s přírodou, léčení energiemi, křesťanská či jiné náboženská uskupení a podobně. Toto všechno jsou oblasti, které si v sobě nesou základní myšlenku, jež je správná a skutečná. Skutečně existuje vliv záření hvězd, skutečně existují čakry, skutečně lze léčit energiemi, skutečně platí to, že kdo poznal Ježíše, ten našel spásu. Jenomže do všech těchto základních myšlenek lidé vnesli svou pýchu a to, co mělo sloužit pro cestu vzhůru, převrátili tak, aby to sloužilo jejich egu. A nyní si hoví ve svém „poznání“, cítí se více než ostatní a bez rozpaků využijí kohokoli, jen aby se jim dostalo toho, co hýčká jejich ješitnost.

Vstoupí-li nějaká probouzející se duše s důvěrou na území obývané těmito v pravém smyslu zbojníky, ihned se na ni tito zbojníci vrhnou, aby ji ukořistili právě pro sebe. Ne každý má vnitřní sílu a pevnost, aby takovémuto nátlaku odolal a nenechal se strhnout na scestí falešných výkladů a falešného usilování. A to ani když jsou jeho počáteční pohnutky pravé. Něco takového je naprosto přirozené. I čerstvě zasazená rostlina je choulostivá a potřebuje láskyplnou pomoc, aby odolala vnějším vlivům.

Zkuste si rozpomenout, jaké to bylo, když jste poprvé přišli mezi jiné čtenáře Poselství Grálu. Pravděpodobně jste mezi ně vešli s důvěrou a chtěli jste se od nich naučit, jak správně jednat. A až později jste dokázali rozpoznat, že to, co se vydává za světlé a vzhůru vedoucí, může být ve skutečnosti pravým opakem.

K Bohu vede mnoho cest – skrze kostely, skrze nauky o vesmírných zákonitostech atd. Jsou to samozřejmě jen určité brány, kterými člověk projde a poté pokračuje dále, ale přesto jsou důležité! A na udržování těchto cest se máte podílet. Máte spolupůsobit jako strážci zajišťující ochranu pro ty, kdo chtějí vzhůru.

K tomu, abyste to dokázali, je především potřeba, abyste si ve svém srdci nesli lásku – lásku, která je připravená komukoli bez odsuzování pomoci, lásku ke všemu světlému. A světlá je i jakákoliv opravdová snaha vzhůru, jakkoliv může hořet ukryta v jinak drsné nebo velkou vinou zatížené skořápce. Nic pro vás nesmí být příliš malé, žádná duše vám nesmí připadat příliš nicotná, než abyste se pro ni namáhali. Nepřijdete sice do styku se všemi, kdo na světě usilují vzhůru, ale přesto můžete svými myšlenkami a svými činy pomoci i těm, s kým se nikdy nesetkáte a o jejichž existenci ani nevíte.

Co vám naopak uškodí, je jakékoli povyšování se. Jakmile byste se cítili více než někdo jiný, spolehlivě byste přestali plnit svou úlohu a určitě byste dotyčnému nepomohli. To, že se ve skutečnosti cítíte nadřazení vůči ostatním, se projevuje mnoha způsoby, které si neuvědomujete a nepřiznáváte si je. Ale svůj nadřazený postoj vůči někomu si můžete velmi rychle ověřit. Podívejte se na někoho, kdo třeba nevěří v Boha, má možná poněkud drsnějí způsoby a mravy, zastává jiné názory než vy a je vám z nějakého důvodu nesympatický. A zeptejte se sami sebe, jestli si dovedete představit, že by takovýto člověk došel do ráje dříve než vy?

Až když bez váhání a skutečně z nitra dokážete odpovědět „ano“, pak teprve můžete mít jistotu, že se nepovyšujete.