Po celá staletí, tisíciletí jste žili ve světě, který byl uspořádán podle mínění mužů. Muži určovali a dodnes určují pravidla, kterými se řídí chod vašeho světa. V tomto světě muži uznávali ženy především jako matky, milenky, služky, ne jako rovnocenné partnerky, bez jejichž skutečné spolupráce se při řízení chodu společnosti neobejdou.

Ženy se proti tomu v nitru i navenek bouřily, čehož nejviditelnější výsledek dnes vidíte jako feministické hnutí, prapodivný slepenec oprávněného odporu proti nadvládě mužů i nepochopení skutečné role žen, který odpuzuje, vzbuzuje posměšky, přesto v sobě nese touhu vymanit se ze starého, zažitého, nesprávného.

Ano, slýcháváte tu a tam o dávných dobách buď o tzv. matriarchátu, nebo o časech, kdy lidé uznávali kněžky, které působily v chrámech a zprostředkovávaly spojení se Světlem… Nyní je však patrné, že později nastaly naopak doby, například středověk, kdy ženy vůbec nebyly uznávány vhodné pro spojení se Světlem, naopak byly považovány za hříšnou překážku. Kněžími se stali výhradně muži, jen ti měli přístup do nejsvětějších prostor chrámů, v drtivé většině to byli právě muži, kteří byli vašimi církvemi prohlašováni za svaté. Tuto pýchu můžete dodnes vidět na velkých církevních oslavách, sálá ze shromážděných mužů v bělostných i barevných vyšívaných talárech.

Vyloučením žen ze svatyň i z rozhodování o uspořádání společnosti jste ukázali svou neznalost Božích zákonů, lenost a pýchu, a hlavně jste se tím odřízli od světlých proudů, které dokážou zprostředkovat ženy. Vaše chrámy se staly chladnými, strnulými a společnost je neúnosně nastavená na neustálé zvyšování výkonu. Samozřejmě to není vina jen mužů! Kdyby se ženy zachvívaly, jak měly, nedošli byste k takovému stavu! Následkem toho, že ženy nenaplňovaly svou úlohu, muži zpohodlněli a zpyšněli, a označili ženu za příčinu všeho zla, za svůdnici nedostatečně uzpůsobenou ve věcech vážného rozhodování… Došlo to tak daleko, že v nynějším světě existují země, kde se ženy nesmí nejen vzdělávat, ale ani vyjít ven jinak než zahalené od hlavy až k patě, svým zrakem nesmí na muže ani pohlédnout a nesmí na veřejnosti vůbec promluvit, nesmí dokonce ani zaznít jejich hlas!

To musí skončit! Ženy na celém světě musí znovu najít svoji úlohu, své místo, aby mohlo začít uzdravování vašeho nemocného světa. Tím, že budou ženy naplňovat svůj úkol, budou přivádět do vašeho pozemského života proudy přirozené duchovnosti, které jako kyslík okysličí malátný krevní oběh, přinesou opět život do zpomaleného krevního řečiště. Je vám toho velice potřeba! Bez světlého působení žen pravá výstavba nikdy neproběhne a zmar by byl dokonán.

Prakrálovna všeho ženství se sklání se svou pomocí k ženám, které se chtějí vrátit k naplňování své úlohy – citem zachycovat světlé proudy a nebát se podle nich nastavit svůj život. Přijměte do svého nitra vzácný dar, květiny čistoty, a učte se z nich čerpat. Nechte se jimi osvěžit, uzdravte se a zesilte své působení v těchto proudech. Nestavte je na piedestal, nekochejte se s nimi v snových představách, ani je plaše neschovávejte, poníženě neodstrkujte. Naučte se je používat uprostřed svého každodenního života, ukazují cestu ke Světlu. Láska ke Světlu ať září vašim nitrem. Potom se obraťte k mužům a předávejte jim to, co oni potřebují ke svému působení. Teprve pak ve vzájemném respektu a lásce, ve vzájemném spolupůsobení se vám může dařit na daleké cestě, která vás čeká, abyste napravili všechny napáchané škody a nastavili život na této Zemi podle Boží vůle. Pamatujte, že bez pomocí ze Světla se neobejdete.

Amen.