(Zlín, 27. 7. 2024)
Požehnaný kraj, požehnaný národ! Plnými hrstmi jsme vám, lidem národa českého, přiváděli a připravovali dary, abyste mohli splnit úlohu, ke které vás Pán povolal. Vůbec si neuvědomujete, kolik práce bytostných se skrývá za každým darem, který je pro vás Stvořitelem milostiplně vyhlédnut. Vy si nás povětšinou pořád spojujete pouze s dary přírody, jako jsou plodiny, lesy, louky, voda, čerstvý vzduch… Ale bytostných věnujících se přírodě jako takové je pouze menšina. Velká většina nás působí v jiných oblastech. Kdybyste tušili, kolik nejrůznějších bytostí vás podporuje v tom, abyste měli nadání pro určité činnosti a aby byly okolnosti příznivé pro to, abyste toto své nadání mohli uplatnit! Kolik bytostných se podílí na tom, aby vám mohly být přiváděny inspirace a obrazy shůry, kolik strážců nad vámi drželo ochrannou ruku, i když jste zažívali porobu od jiných národů. Kolik vláken vám bylo přiváděno, abyste v sobě ožili, očistili se, a v pravý čas svým životem jásavě vzdali hold tomu, kdo vás stvořil.
Těšili jsme se na spolupráci se srdečným národem, rádi jsme mu přiváděli vlákna pomoci a těšili jsme se, jak krásné věci budeme moci formovat, když se těchto vláken chopíte a využijete je. Těšili jsme se, jak budeme vlákna vašeho díku odvádět zpátky vzhůru před trůn toho, komu patří dík za vše. Celé zástupy nás přišly do vaší blízkosti, jenže místo pilné a radostné činnosti nás čekalo rozpačité čekání na to, kdy se pomocných vláken konečně chopíte. Místo radosti se dostavil pouze smutek nad tím, když jsme viděli, jak naprostá většina všech vláken a námi zformovaných pomocí zůstává nevyužita. Tak to šlo roky a celá desetiletí. I když tu a tam nastalo někdo oživení, které nám přeci jen dalo nějakou naději, přesto jsme se nakonec museli dočkat velkého zklamání.
A přitom jste o nás a našem působení věděli. Mohli jste se s námi naučit spolupracovat, jenže takovéto chtění se ve vás neprobudilo. Ano, mnozí z vás toužili po tom nás vidět, dokonce jste si na to uspořádali i různé semináře a kurzy. Ale ne proto, abyste od nás mohli pokorně přijímat rady a pokyny, ale abyste si nás mohli prohlížet jako nějakou doposud nevídanou atrakci – přesně jako exotická zvířata, která chováte pro své pobavení zavřená v zoologických zahradách. Vaší potěše mělo sloužit to, že nás uvidíte. Toto vaše chtění a vyzařování nám velmi ubližovalo, svazovalo nás, zasahovalo a bolelo. Nejsme stvořeni pro vaši zábavu, nejsme vaše hračky!
Ale doba se naplnila a my si, na pokyn shůry, bereme dary zpět. Už vám nebudou dávány v takové hojnosti. Ani ty pozemské, a především ani ty duchovní. Jen tam, kde uvidíme světlé chtění, život a opravdovou touhu po dobru, tam rádi pomůžeme. Příliš s tím však nepočítáme – to jste nás naučili. Hojnosti jste nevyužili, budete se tedy muset učit bídou. Bídou pozemskou, ale i bídou duchovní. Vlastně si to vůbec nedovedete správně představit, co všechno se za tím skrývá. Co všechno jste považovali za samozřejmost, přičemž to všechno byly ve skutečnosti dary.
Mnozí bytostní zklamaně odešli na jiná místa. Mnozí ale zůstali, protože vám přes to všechno chtějí pomoci – jenom to bude jinak, než to bylo doposud. My víme, co vás čeká, a ačkoli bychom nejraději v radostném spolutvoření s vámi znásobovali vše světlé, budeme nyní vykonávat účinky pěsti, která na vás dopadla. I v tomto však hledejte lásku. A až ji uprostřed vší bídy a zmaru najdete, teprve pak učiníte první krok, kterým obrátíte svou dosavadní cestu. Přeji vám, aby se to podařilo co největšímu počtu z vás.
Váš bytostný průvodce