Když Pán započal výstavbu, jedna z prvních věcí, kterou udělal, bylo to, že svým působením a svým Slovem začal očišťovat a narovnávat pojmy. Neboť bez čistých a jasných pojmů, nemůže být pravého chápání a bez porozumění zákonům Božím nemůže nastat vzestup.

Proti této výstavbě se postavilo temno, a protože povolaní nevytvořili zářivé kruhy, které by vítězně pronikaly vší temnotou, došlo k tomu, co už znáte. Jedním z projevů pozemského vítězství temna bylo i to, že světlé pojmy byly znovu zašpiněny, ba lze použít i slovo zavražděny. Představte si to jako nádherné stuhy všech barev, které procházejí světem a přinášejí poselství shůry – poselství o tom, co je to pravá láska, co je to řád, co je to píle a tak dále. Jenomže tyto stuhy – nebo lépe řečeno, jejich konce směřující k lidem – byly přibity hřebíkem, poničeny, zašpiněny, bahnem vláčeny. Cíl byl prostý – zničit všechno světlé, všechno, co by lidem připomínalo, kde je jejich pravý domov.

To udělali lidé svými činy. Tím, že vzali nějaký světlý pojem, a naplnili jej svým temným chtěním. Za všechny lze uvést ty nejkřiklavější příklady. Jistě znáte heslo „Práce osvobozuje“ nad branami koncentračních táborů. Dovedete si představit, jaká ohavnost vznikla jenom tímto? Práce skutečně osvobozuje, to je zákon, který prostupuje stvořením, ale náplň, kterou tomuto principu dali nacisté, je naprosto otřesná. Přibili jej tak, jako kdysi lidé přibyli na kříž ztělesněnou Lásku.

Nebo pojem řádu, pořádku. Německý národ byl znám touto ctností, a ne neprávem. Jenomže se svým silným smyslem pro řád a pořádek se pustil do ničení a vyhlazování, čímž s tímto pojmem svázal to nejhorší! Není proto divu, že mnozí lidé, když poté slyšeli slovo „řád“ nebo „pořádek“, se v nitru zachvěli. Další zavražděný pojem!

Zakotvení těchto zavražděných pojmů bylo proto nutné vyhledat, v síle Světla očistit a zahojit, aby se vlákna opět mohla zaskvět ve své původní kráse a působit zde. Rok trvala tato očista. Bylo potřeba navštívit spoustu míst, protože na každém z nich byl zakotven jiný druh znesvěcení pojmů. Byla to ta nejtemnější místa na Zemi, která zároveň působila jako brány do hlubokých temnot, odkud vše temné na Zemi mohlo čerpat posilu.

Temných míst na Zemi je samozřejmě ohromné množství – celá Země je jimi poseta. Proto pochopitelně nebylo možné navštívit všechna, k tomu by nestačil ani jeden celý pozemský život. Ale bylo nutné očistit všechny druhy temných vláken a míst, protože zároveň s očistou jednoho takovéhoto místa byla ve stejnorodosti očištěna i jiná místa po celém světě.

To se podařilo, a proto nyní musí být zahájena výstavba na základě těchto pojmů. Opět mají být pozemsky zakotveny, aby povznášely celou Zemi a lidstvo, které se tohoto vzestupu bude moci účastnit. Vaší prvořadou úlohou proto bude uvést tyto pojmy do života, tedy začlenit je do svého života. Jednoduše je začít žít.

K tomu je potřeba, abyste tyto pojmy zaprvé správně chápali, což se vám mnohdy tak nějak i daří, a zadruhé, abyste v souladu s nimi i konali. Ale to je věc, kde máte všichni do jednoho veliké mezery. Vy si pod různými pojmy představíte to správné, ale žijete jinak! Myslíte si, že žijete například přísnou lásku nebo že jste pilní, protože od rána do večera něco děláte, nebo že velebíte Stvořitele, když pronášíte různé modlitby či rádoby děkovná slova. Ale ve skutečnosti nejednáte v souladu s těmito pojmy a vytváříte spojení, která působí odpudivě! Lidé, kteří s vámi přijdou do styku – ať už jsou vtělení v pozemském těle, nebo k vám přijdou takzvaně z druhé strany – to ucítí a odvrátí se od vás. Těm, kterým jste měli být učiteli, v nejlepším případě způsobíte „jen“ zármutek, v horším případě pak přispějete k jejich odvrácení od pravé cesty vůbec. V tom spočívá vaše odpovědnost!

Kdo se chce podílet na výstavbě Tisícileté říše, ten musí začít čisté pojmy správně žít. To je první krok. Pak skrz něj budou nezkalené, jen druhově zabarvené proudit dále, čímž bude samočinně vynucovat narovnání i u ostatních.

Amen.