Podobně jako o citu, i o životě podle Slova vzniklo mezi čtenáři Poselství Grálu mnoho nesprávných představ. Spousta čtenářů se domnívá, že žije podle Slova, avšak velmi se mýlí. Jejich snahy totiž zůstaly pouze na povrchu, u vnějších forem, a se skutečným žitím Slova nemají nic společného.
Ponechme nyní stranou ty, které sice Poselství Grálu oslovilo, ale kteří se v pokřiveném rozumovém smýšlení vydali cestou fanatického šíření svých vlastních názorů a nízkého napadání či osočování druhých. Ty poznáte snadno. Ponechme stranou také ty, kteří vedou podivné, sáhodlouhé diskuze a boje, kdy jedna strana zastává jeden názor a druhá strana druhý názor, přičemž ani jedna z nich nevidí, že pravdu mají obě dvě, nebo lépe řečeno ani jedna z nich – protože pravdu naleznou jen tehdy, když se budou umět podívat na věc ze správného úhlu pohledu a když správnou větu z Poselství Grálu použijí na správném místě. I tyto „věčné diskutéry“ můžete rozpoznat poměrně lehce – jejich řeči, ať už ústní či písemné, jsou sice plné slov z Poselství Grálu a vznešených obrazů, nicméně unavují, protože jde o rozumové konstrukce, které ducha nemohou občerstvit.
Podobné je to i s těmi, kteří se tváří, že přináší nové vědění, rozepisují se o duchovních proudech a souvislostech, různými nákresy dokazují, že tehdy a tehdy se ve světě duchovně děje to a to, a vůbec si počínají jako někdejší „záhrobní badatelé“, kteří si mysleli, že mohou beztrestně vydávat výplody své fantazie za pravé vědění. I těm se vyhýbejte. Zahltí vás kameny, které oni sami považují za chléb, a zbytečně vás zdrží od jásavé cesty vzhůru.
Zajisté, i dnes je k tomu povolanými lidmi přinášeno nové vědění. Nejde vlastně o nové vědění, protože vše je obsaženo v Poselství Grálu, ale o rozvíjení toho, co v Poselství Grálu mohlo být naznačeno jen v hrubších obrysech, o poukazování na to, v čem lidé nechápou Slovo správně, apod. Musíte být bdělí, abyste tyto lidi a jejich díla poznali. Mají vám co říct a mohou vám pomoci.
Ale vraťme se k žití podle Slova, respektive k tomu, co za to čtenáři vydávají. Velmi rozšířeným sebeklamem je, že k životu podle Slova stačí obléct si důstojné šaty, začít se chovat uhlazeněji, s nikým se nehádat, nedávat najevo negativní pocity a „mezi svými“ pohovořit o tom, jaké je stvoření nádherné či o jiných „povznášejících“ tématech. Ano, čtenáři Poselství Grálu by měli jít lidstvu příkladem ve vzorném chování, oblékání i mluvení, ale musí to být chování, oblékání a mluvení, které skutečně vychází z jejich nitra a není strojené a rozumem chtěné.
Bijete se nyní do prsou, že u vás je to určitě pravé, ale není tomu tak! Žití podle Slova totiž předpokládá, že se při svém jednání budete řídit tím, co je skutečné – tedy duchovním děním, a ne podle hrubohmotných forem. Proč tedy v rodinách, v zaměstnání a v dalších mezilidských vztazích ustupujete temnu, necháváte se citově vydírat nebo naopak citově vydíráte vy sami, nepostavíte se za pravdu, protože byste museli říct věci, které „se neříkají“, apod.? Máte tisíce výmluv, proč nechcete jednat podle Zákona, jste mistři v jejich vymýšlení i zdůvodňování, ale tím vším se ve svém jednání stavíte proti Slovu.
Marně budete v internetových diskuzích a na sociálních sítích zveřejňovat moudré citáty z Poselství Grálu, marně budete rádoby krásnými příspěvky každý den ostatním ukazovat, jak vzorně žijete – tím nevykonáte nic! Nic, pokud vaše jednání bude pokrytecké, protože říkat něco jiného než skutečně cítit a tvářit se u toho svatě je pokrytectví.
A nezůstává pouze u pokrytectví. Když vám někdo řekne pravdu, skutečnou a bez příkras, vaší reakcí je rozhořčení, uraženost, zloba, odsouzení dotyčného člověka apod. Neřeknete to nahlas, ale ve vašem nitru se všechno toto odehrává. Aniž byste to věděli, vytváříte útvary podobné temným proudům či zbraním a ty směřujete na dotyčného smělce, který se vám odvážil říct nebo napsat pravdu.
Dovedli byste si představit, že byste po někom hrubohmotně vystřelili šíp nebo po něm hodili kopí? Jak byste se dívali na člověka, který by něco takového udělal? Vždyť byste v něm viděli nejsprostšího vraha, kterého byste se štítili. Tak proč považujete lidi, kteří něco takového dělají „pouze“ jemnohmotně, za vzorné čtenáře Poselství Grálu poctivě usilující ke Světlu? To, že jejich činy nemůžete vidět hrubohmotným zrakem, přece neznamená, že nejsou skutečností. A z Poselství víte, že duchovní vražda je právě tak závažný zločin jako vražda hrubohmotná. Přátelili byste se s vrahy? Chodili byste na jejich přednášky?
Jestli skutečně chcete žít podle Slova, budete se muset zbavit spousty předsudků a způsobů, jak posuzujete jednání své i svých bližních. Budete muset přestat lpět na hrubohmotných formách a budete muset mít odvahu a opravdové chtění vidět pravdu. Pravdu o lidech – bez ohledu na to, jak blízcí vám jsou – a především pravdu o sobě samých. To je první krok, bez něhož se na cestu ke Světlu nikdy nevydáte.