Při svém putování stvořením máte hledat zlaté střední cesty, neboť ty vedou vzhůru. Jakákoliv jednostrannost totiž narušuje harmonii, způsobuje zpomalení a zastavení pohybu, a tím pádem brání ve vzestupu ke Světlu. Je zapotřebí bdělého ducha, abyste poznali, která z cest je ta pravá, přičemž zlatou střední cestu musíte hledat ve všem – ve všech oblastech života i ve všech situacích.
Víte, že nesmíte například oddělovat spravedlnost od lásky, protože výsledkem by byla tvrdost nebo změkčilost. Při hledání zlaté střední cesty tedy musíte být jak dostatečně laskaví a nápomocní, tak dostatečně přísní a k pohybu nutící. To je vám asi jasné, ale už si možná neuvědomujete, že takovouto zlatou střední cestu spojující lásku a přísnost musíte hledat ve vztahu ke každému jednotlivci zvlášť. Pokud máte svěřeno například více dětí, žáků, podřízených apod., musíte najít zlatou střední cestu pro každého z nich, jelikož každý člověk je jiný a tedy i něco jiného potřebuje ke svému vývoji. Zatímco jeden potřebuje vytvořit láskyplné prostředí, v němž se musí naučit, že chybovat a něco pokazit nevadí, protože chybami člověk kráčí vpřed, druhý potřebuje nastavit pevné mantinely, aby se užil nést následky svého jednání, dotahovat věci do konce atd.
Aby toho nebylo málo, musíte se toto všechno naučit, i když máte vést více lidí současně, z nichž pro každého je vhodná jiná zlatá střední cesta – například při výchově sourozenců, které nemůžete vychovávat odděleně, nebo při vedení žáků v jedné třídě. V takovém případě musíte najít způsob, který bude vhodný pro všechny zúčastněné.
Zároveň nesmíte zapomínat ani na to, že i vy jste nějací – tedy že jste nějakého druhu či založení. Jako tvorové nikdy neobsáhnete celek a vždy budete plnit nějakou úlohu, která je pouze jedním dílkem něčeho většího. Úloha každého z vás je jiná. Někdo působí více v lásce, a proto má větší schopnost porozumění a odpuštění, zatímco někdo jiný působí více ve spravedlnosti, a proto má lepší předpoklady ke správné přísnosti, k vytvoření řádu atd. Oba budou mít ve svém působení jinou zlatou střední cestu – tu, která odpovídá jejich druhu. Proto musíte vnímat nejen své okolí a jeho potřeby, ale také sami sebe – abyste mohli plně využít svých schopností, tedy darů od Stvořitele. Nedopadlo by dobře, kdyby se ten, jehož úloha je vést nápravný kázeňský ústav, snažil vést mateřskou školu a naopak. Ale nejen to. I například v rámci jedné školy je velmi vhodné, když je každý člen učitelského sboru jiný a když působí ve svém druhu, protože pak se mohou žáci seznámit s co nejvíce druhy působení a nalézt v nich takovou inspiraci, jakou právě potřebují.
Nepřecházejte tyto věty snadno a pokuste se je procítit v plném rozsahu, nejen na konkrétním příkladu, který vám byl uveden. Naslouchání svému nitru a jednání v souladu se svým druhem je totiž něco, co vám nejde. Namísto toho, abyste rozvíjeli svůj druh, snažíte se napodobovat ostatní. Velmi rozšířený je mezi čtenáři Poselství Grálu například názor, že ženy musí nosit dlouhé sukně a šaty určitého druhu. V současném chápání, jaké do toho vkládáte, se jedná o zkázonosný přístup, protože se tím ženám bere možnost vyjádřit svobodně své nitro i navenek. Samozřejmě to neznamená, že by ženy měly nosit krátké, odhalující sukně a jiné oblečení podporující nemrav, ale způsobů ušlechtilého oblékání je více a každá žena si musí najít ten svůj. Dejte ženám svobodu, nechte je nosit kalhoty či jiné druhy oblečení, aby zkoušením různých možností a hledáním toho, co je na jednotlivých řešeních dobré, posunuly odívání vpřed směrem k něčemu dokonalejšímu. Podívejte se například na historii hudby, malířství nebo jiného umění. Lidstvo muselo prozkoumat více směrů a stylů, než dokázalo vzít z každého to nejlepší a objevit například krásu symfonické hudby. A podobně je to i s odíváním. Když ženy vystavíte tlaku, který spočívá v myšlence, že pokud je žena čistá, nosí zásadně dlouhé sukně, docílíte toho, co se děje nyní – a sice, že zatímco některé ženy působí ve vámi určených šatech krásně a přirozeně, jiné jsou s nimi v nesouladu. Přitom to rozhodně není tím, že by byly méně čisté nebo ušlechtilé – jen musí prozkoumat jiné možnosti, aby nalezly to, co odpovídá jejich druhu a aktuálnímu stavu.
Zlatou střední cestu musíte hledat i v tom, jak budete zde na Zemi prosazovat to nové. Všechno totiž nejde hned, a proto bude úspěšný pouze ten, kdo dokáže takzvaně „stát nohama na zemi“. Představte si, že jste soudce a chcete konat jen ve smyslu Zákonů ve Stvoření. Jenomže jako soudce musíte rozhodovat podle zákonů vytvořených lidmi, které jsou v současné době v příkrém rozporu s Boží vůlí. Pokud byste chtěli konat jen podle Boží vůle a například zohlednit při posuzování činu i probíhající jemnohmotné děje, museli byste na svou funkci rezignovat, jelikož teď a tady to není možné. Tím byste se ovšem provinili, protože i tuto oblast máte posunout vpřed a udělat kroky, které možné jsou. Ptáte se jaké? Na to není jedna odpověď. Každý takové, jaké jdou prosadit v jeho státě, specializaci, kolektivu atd.
Celé vaše bytí je o hledání zlatých středních cest, protože k jejich nalezení je potřeba bdělý a čilý duch. Usilujte o to ve všem, co konáte.