Většina lidí hledá bytostné v přírodě, ale že jsme jimi obklopeni doslova na každém kroku i ve městech, to mnohým ani nepřijde na mysl. A přece nám každým dnem pomáhají v mnoha oblastech, o kterých nemáme ani ponětí.

– – –

Jsem bytostný, který dohlíží na práce malých bytostných v tomto městě. Je toho spousta, o co se staráme a o čem vy vlastně ani nevíte. Mnoho věcí berete jako samozřejmost, ale není tomu tak.

Tak například tato strouha. Voda sice teče samospádem sama, ale my se staráme o to, aby nepodemlela půdu, protože na ní stojí vaše domy. Také se snažíme zamezit šíření jedovatých látek do půdy, ale to není vždy možné.

Bytostní pracují například i ve velkých pecích, ve kterých si pečete potraviny. Nedáváte nám sice příliš příležitostí k tomu, abychom vám pomohli, ale kde se přeci jen najde někdo, kdo dělá svou práci rád a kdo svým vyzařováním vytvoří potřebný most, po kterém bytostní mohou přijít, tam rádi pomůžeme. A netýká se to jen přípravy jídla, nýbrž všech prací.

Zapomínáte také na to, že třeba i za elektřinou stojí bytostní. Víme dopředu o místech, ve kterých hrozí nebezpečí, a pokud se nejedná například o požár, který má vzniknout, včas vás upozorníme. Jenže vy jste vůči našemu volání slepí a hluší, takže se jen zřídkakdy podaří přivolat pomoc. Měli byste jednou vidět, co to dá práce a námahy! Výjimkou jsou případy, kdy nějaký vnitřně čistější elektroinstalatér vycítí naše volání a nevědomky včas zkontroluje a vymění právě tu součástku, která by zanedlouho vyhořela.

Přitom by stačilo jediné – kdybyste byli vnitřně čistější a otevřenější. Nemusíte nás přece vidět, ale přesto můžete vycítit to, co vám chceme sdělit. „Samo“ vás to přitáhne tam, kde je váš zásah potřeba.

Ale zpět k mé práci. I když sám rád přiložím ruku k dílu, většinou trávím čas předáváním pokynů a koordinací práce. Každé město má někoho, jako jsem já, protože lidé potřebují bytostné. Měli bychom pracovat v těsné součinnosti – vždyť já jsem vám nejblíž. Mně byste mohli říct, že se příští rok chystáte vybudovat novou silnici, a my bychom vám k tomu vytvořili vhodné podmínky. Včas bychom odvodnili půdu, připravili bychom elfy, že jejich stromy budou v daném místě pokáceny, atd. Toto je můj skutečný úkol – pomáhat vám při chtěné výstavbě a práci. Na oplátku bych vám předával vzkazy od různých bytostných, abyste mohli pomoci vy jim.

Jelikož však nemáte ani ponětí o tom, co je chtěno – a vaši řídící už vůbec ne –, chodím si pro rady a pokyny jinam.

Každé území má svou strážkyni, která lidem i bytostným zprostředkovává vůli Nejvyššího a podporuje žádoucí rozvoj. Vy byste si k ní měli chodit pro rady, a ne ji svou činností a zářením vyhánět do odlehlých míst či do vyšších úrovní. Je mi jí velmi líto, když vidím, jak její jemné nitro trpí, když se musí přiblížit k vašim obydlím. Ale když je s námi, snaží se to nedávat najevo a láskyplně nám pomáhá. Od ní přijímáme podobu nové krajiny a provádíme změny vždy podle toho, jak nám řekne.

Kdybyste viděli, do jaké krásy tato země vykvete, nemohli byste se té doby dočkat. Jenže předtím se musí zřítit a pohřbít to, co jste vytvořili vy. Pyšní jste na svá města, ale jak v nich můžete žít, to opravdu nechápu. Pamatuji si, jak vypadala středověká města i města starších civilizací, a i když lidé tehdy nebyli o moc lepší než teď – však jste to pořád vy –, tak tehdy alespoň v dílnách vesele plápolal oheň, bušilo se kladivy, řezalo se pilou… Zkrátka, dokud jste ještě uměli pracovat rukama a nevymysleli jste si všechnu moderní techniku a jedy, bylo ve vašich městech živěji.

Ale tato odluka musí skončit. Musíte se zase vřadit do řádu života, jinak zde již nebudete mít místo. Těším se, až si budu opět moci popovídat s lidmi a spolupracovat s nimi. My bytostní potřebujeme to, co nám můžete zprostředkovat jen vy. A jsme ochotni pomáhat ve všem, co se zachvívá ve Vůli Pána. Tak proč chcete stát stranou? Je na čase to změnit.

Jak vypadá tvůj den?

Bytostných není nekonečně mnoho. To znamená, že i my někdy pracujeme tam a jindy zase jinde. Já dohlížím na práce, které souvisí především se zemí a částečně i s vodou. Přijímám pokyny, co je třeba udělat, a snažím se přijít na to, jak toho docílit. Potom řeknu ostatním, že je potřeba, aby někdo strážil koryto říčky, protože přijde velká voda, nebo že by se mělo připravit podloží na to, aby se v budoucnu to a to místo mohlo zformovat jinak. A podle toho, jak práce jdou, určuji, co má přednost a kde je potřeba nejvíce sil. Ani nám nejde vše podle plánu, a to především kvůli tomu, že nikdy nevíme, čím nám přitížíte nebo čím nás vyženete z místa, kde je nás právě potřeba. Nemůžeme totiž pracovat v místě, kam přijedete se svými ohavnými stroji a kde svým cítěním šíříte nepěkné záření.

Jsi sám na celé město?

Co se týká prací se zemí a s tím souvisejících činností, tak ano, zodpovídám za celé město. Ale například o výrobu v továrnách, o pomoci v domácnostech atd. se starají jiní bytostní. Také elfové mají někoho, od koho přijímají pokyny k vývoji svých rostlin.

I stromy, keře, parky a všechno, co souvisí s rostlinami, by totiž měly být v harmonii, a proto byste měli při výsadbě více dbát na rady bytostných. Neporadí vám jen to, kterému druhu se bude ve vašich končinách dařit, ale také to, jak se mohou rostliny vzájemně podporovat. Parčík s lípami, bukový hájek, ulice osázená řadou keřů – to vše se může svým vyzařováním doplňovat. Pokud budete mít cit otevřený, tak sami poznáte, že tam a tam by bylo krásné, kdyby rostly břízky. A jinde zase upravenější keře. Vždyť cit pro krásu je to, co vás vede do Výšin. Nepotřebujete ani radu bytostného, který by vám přesně vysvětlil, proč mají zrovna tady růst ty a ty stromy. Zpočátku stačí, když se naučíte tyto věci konat nevědomě, a to právě skrze svůj cit. I vědění se vám může dostat, abyste mohli působit vědoměji, ale bez otevřeného citu to bude jen berlička, která nikdy nenahradí nohy.

– – –

Tento text je ukázkou z knihy „Vzkazy bytostných II“, kterou si můžete společně s ostatními zakoupit v našem obchodě.