Jsem Matka Země, někteří mě nazýváte Gaiou i mnoha jinými jmény. Slyšte mé svědectví, kterým se k vám obracím. Mluvím za všechny bytostné, s nimiž jste tady na Zemi ve styku – za nás vysoké, kteří mají původ nad vámi, i za ty ostatní, kteří sice mají původ níže než vy, ale kteří ve své příkladné službě přesto stojí daleko nad vámi.
Archiv rubriky: Bytostní
Jezerní paní
Původně jsem si nemyslel, že bych o tomto prožití s bytostnými někdy vyprávěl, protože je to můj nejhorší a nejsmutnější zážitek, který jsem společně s bytostnými za tu dobu, kdy s nimi smím komunikovat, prožil. Byl natolik otřásající, že toto prožití v celé jeho hloubce asi ani nezvládnu předat. Přesto se o to pokusím, protože mě k tomu bytostná, o které bude v tomto příběhu řeč, nakonec vyzvala.
Nová doba (18. 8. 2024)
Nová doba! Nová doba po krocích nastává, protože taková je vůle Stvořitele. Velká slavnost včera* proběhla – slavnost, která byla určena převážně pro bytostné a které se smělo zúčastnit jen nemnoho lidských duchů.
Dělení (vzkaz bytostných z 10. 8. 2024)
Úplně jste se zapomněli dělit, lidé, a považujete všechno území pouze za své. Tak to ale nemá být, nejste tu přece sami. I nám bytostným patří díl, který potřebujeme ke svému vývoji. A nejde pouze o území s nepřístupnými horami, pralesy a podobně. Svá území jsme měli mít i přímo v krajině, která vám byla dána za obydlí. Nic tomu nebránilo, stačilo poslouchat, kde smíte stavět a hospodařit pro svou obživu a kam vám naopak přístup dovolen není.
Vzkaz bytostných českému národu
(Zlín, 27. 7. 2024)
Požehnaný kraj, požehnaný národ! Plnými hrstmi jsme vám, lidem národa českého, přiváděli a připravovali dary, abyste mohli splnit úlohu, ke které vás Pán povolal. Vůbec si neuvědomujete, kolik práce bytostných se skrývá za každým darem, který je pro vás Stvořitelem milostiplně vyhlédnut. Vy si nás povětšinou pořád spojujete pouze s dary přírody, jako jsou plodiny, lesy, louky, voda, čerstvý vzduch… Ale bytostných věnujících se přírodě jako takové je pouze menšina. Velká většina nás působí v jiných oblastech. Pokračování textu Vzkaz bytostných českému národu
V parku
První vzkaz mi předal elf lípy stojící v nedalekém parku. Vlastně jsem se s elfy tohoto parku seznámil už dříve. Chodím kolem nich do obchodu a vždycky mě bolelo, když jsem viděl, jak jsou do nich napínáčky přibodnuty reklamní letáky na všechno možné. Říkal jsem si, že ten, kdo to udělal, by si taky měl vyzkoušet, jaké to je, být terčem něčeho takového.
Růžička
Pořídili jsme si kytičku. Přišla za námi jako malá růžička, ale díky píli bytostného začala růst, až jsme ji museli přesadit do většího květináče.
Prší
Pršelo. Celý den bylo vlastně zataženo, ale až k večeru se konečně spustil vytoužený déšť. Lidé na něho možná reptali, ale příroda ho vítala s vděkem – už bylo na čase opět trochu uklidit.
Život v trávě
Vracel jsem se zrovna domů a trochu bojoval s deštníkem, když mi pohled padl na kousek trávy mezi chodníkem a silnicí. Vskutku to nebylo nic velkého – jeden strom a, řečeno lidskými měřítky, několik metrů čtverečních trávy.
Tvé tělo
Když se řekne slovo „bytostný“, většina lidí – tedy těch, co se o to vůbec zajímají – si představí elfa stromu, vodní žínku nebo něco podobného z přírody.
K zobrazení zbylé části příspěvku nemáte oprávnění, nebo nejste přihlášení. Viz stránka Přístup k uzavřené části.