Nikdy jste nemuseli poznat skutečnou nouzi, nemoci a hlad, lidé, kdybyste se neodchýlili od věčně působících zákonů stvoření ve svém falešně směrovaném chtění, které klade do popředí vlastní „já“. Všechny nouze a bídy, které vás musely za dobu vám známou i vám neznámou postihnout, byly pouze důsledkem vašeho nesprávného stanoviska k Božím zákonům.
Archiv autora: Lenka a Martin Kunetkovi
Ubíjení žen
Vztáhnout ruku na ženu a fyzicky jí ubližovat, to se příčí základnímu cítění i velké většiny lidí, kteří vůbec nevěří v existenci Boha a tím pádem ani v jeho zákony. Vyžaduje to nesmírnou dávku zlé svévole a naprosté odvržení veškeré lidskosti, aby člověk dokázal páchat na ženách fyzické násilí dovedené až do těch nejhrůznějších podob mučení. Propůjčit se k tomu může jedině ten, kdo je veden mimořádnou nenávistí, která chce zničit všechno, v čem se alespoň trochu dokáže projevit světlo.
O úloze nositele meče Imanuelova (k 7. 9. 2025)
Jako u mnoho dalšího, co se má odehrávat podle Boží vůle, tak i o úloze a způsobu působení nositele meče Imanuelova si lidé dělají nesprávnou představu – pakliže o ní vůbec alespoň trochu přemýšlejí. Což by měli, protože přítomnost nositele meče Imanuelova na hrubohmotné Zemi je velmi zásadní pro průběh Tisícileté říše a svým způsobem se do větší či menší míry dotýká všech, kteří slibovali splňovat vůli Boží.
Pokračování textu O úloze nositele meče Imanuelova (k 7. 9. 2025)
Pánův hlas (k 6. 9. 2025)
Věc, kterou nemůže popřít žádný člověk, je skutečnost, že ti, kteří se hlásí k Poselství Grálu, jsou nejednotní. To je tak nápadné a do očí bijící, že to nelze přehlížet. Mnozí se nad tím pozastavují, někteří rozhorleně pohoršují, jiní se naopak snaží stoupence Poselství nějakým způsobem spojit… ale nic z toho nepomáhá a nejednotnost, roztříštěnost, a dokonce i vzájemná nevraživost se ještě více stupňují. V tomto ohledu to jde stále horším směrem, a čeho dříve dopouštělo pouze několik opovážlivých, fanatických jednotlivců, na které každý právem hleděl skrz prsty, to se dnes pomalu stává něčím běžným, nad čím už se nikdo nepozastavuje.
Zázrak vykoupení
Hluboko dole v olověně těžké úrovni, kde už se světlo projevuje jen tak, že sotva dokáže temnotu panující všude okolo proměnit alespoň na temně šedavý příkrov, kráčí zasmušilá lidská duše. Je celá pohroužená do sebe a nevnímá nic ze svého okolí. Dlouho takto prochází tíživými oblastmi, z nitra jí vyprchala veškerá radost a už si ani neuvědomuje, že její život kdysi vypadal jinak. Vzpomněla by si, kdyby se ze svého pochmurného stavu vytrhla, ale to už ve své vnitřní zhroucenosti nedokáže.
Kořeny chyb
Člověk se své chybí nezbaví, dokud ji ze sebe nevytrhne i s kořenem – tedy právě tím, co je podstatou oné chyby. Dokud se nedopracuje až k jejímu jádru, zůstane v něm, byť by si mnohdy už mohl myslet, že se jí zbavil. Je to jako s plevelem. Člověk může z půdy vytrhnout velkou rostlinu i s kusem podzemní části, ale když nejhlubší kousíček kořene zůstane nepozorován v zemi, po nějakém čase z něj nakonec vyroste stejný plevel znovu.
Volání k slovanským národům (17. 8. 2025)
Slovanské národy, slyšte, co k vám volá váš Pán. Měli jste předcházet lidstvo jako ti, kteří směli být vyhlédnuti ke světlému splňování poté, co selhal povolaný německý národ. Mohli jste se jednou stát vyvolenými, to ano, ale to byste museli nastoupit cestu vnitřního očišťování, zušlechťování a zrání, k čemuž se vám dostalo bohatých pomocí.
K 14. 8. 2025
V průběhu Slavnosti Svaté Holubice smělo být k Zemi přivedeno a také zakotveno mnoho paprsků pomáhající lásky, které mohou využít všichni, kdo s pravou touhou usilují o vzestup. Přístup k těmto pomocem má každý, kdo nějakým způsobem nachází cestu vzhůru – ať už vědomě ve vědomém poznávání Božích zákonů, nebo nevědomě ve vnitřním prožívání, kdy člověk mnohdy nemusí být ani věřící, ale přesto se v nitru ubírá správným směrem k žití dobra.
Odkládání chyb
Člověk se duchovně nachází na takové úrovni, jaká svou tíží a hutností odpovídá tomu nejtěžšímu a nejhutnějšímu, co člověk chová ve svém nitru; případně na takové úrovni, k jaké je připoután následky svých činů, ačkoli do ni stavem svého nitra už nemusí nutně náležet, a kdyby v ní neměl co rozvazovat, vznesl by se výše.
Nebezpečí fantazie
Protože se jedná o nebezpečí, kterému stále podléhá velké množství lidí, je nutné znovu promluvit o zrádné pasti fantazie a pocitových dojmů. Když se člověk nenaučí rozeznávat, co je pravé a za čím stojí pouze přebujelý rozum, pak na své cestě brzy ztratí správný směr a ocitne se v rozbujelém, popínavém houští, z něhož je velmi obtížné, často až nemožné uniknout.